Struktura a druhové složení. Jde o vegetaci tvořenou především keříčky kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), vřesem obecným (Calluna vulgaris), šichami (Empetrum hermaphroditum a E. nigrum) a vlochyní (Vaccinium uliginosum), které dominují v málo zapojeném bylinném patře. Z šáchorovitých rostlin jsou zastoupeny především ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), který často převládá. Plazivá klikva (Oxycoccus palustris s. l.) dominuje nižšímu bylinnému patru. V souvisle zapojeném mechovém patře se uplatňují rašeliníky Sphagnum magellanicum, S. russowii a S. capillifolium s. l., které mohou vytvářet menší bulty. Ze skupiny S. recurvum s. l. se většinou vyskytuje S. fallax, které tvoří výškově nestrukturované koberce. Vegetace je druhově chudá: obsahuje kolem 10 druhů v bylinném patře a 3–6 druhů v mechovém patře na ploše 4–16 m².
Stanoviště. Porosty této asociace jsou vázány na centrální části ombrotrofních vrchovišť jak v horách, tak i v nižších polohách. Hladina podzemní vody mezi bulty je trvale vysoká a jen vzácně klesá níže než 30 cm pod povrch půdy (Neuhäusl in Rybníček et al. 1984: 69–84, Rybníček 1997). Vrchovištní voda obsahuje jen stopová množství minerálů a je silně kyselá (Rybníček 1997). Zapojené mechové patro je silným konkurentem o živiny a omezuje klíčení semenáčků všech neadaptovaných druhů cévnatých rostlin. V létě za slunečného počasí se povrch bultů silně ohřívá, zatímco v zimě chrání vegetaci souvislá sněhová pokrývka (Neuhäusl 1975). Půdním typem je vrchovištní rašelina, která je tvořena převážně nerozloženými rašeliníky s příměsí větviček keříčků z čeledí Ericaceae a Vacciniaceae. Tato vegetace se u nás vyskytuje v kontaktu se všemi ostatními vrchovištními asociacemi a pravidelně tvoří mozaiky se šlenkovou vegetací: v suboceánicky laděných Jizerských horách se prolíná s asociací Trichophoro cespitosi-Sphagnetum papillosi a v subalpínském stupni Krkonoš s vegetací s dominantním Sphagnum compactum (asociace Trichophoro cespitosi-Sphagnetum compacti).
Dynamika a management. Vývoj společenstva není jednotný a analýzy paleobotanických profilů dokumentují různé typy sukcese na různých lokalitách. V minulosti vznikala tato vegetace z minerotrofních slatinišť dlouhodobou sukcesí (např. na Třeboňsku) nebo z podmáčených smrčin po odlesnění člověkem (např. na některých vrchovištích v Hrubém Jeseníku). Jinde se mohla asociace Andromedo-Sphagnetum magellanici vyvinout také z vegetace šlenků a jezírek při poklesu hladiny vody nebo po zanesení jezírek organickým sedimentem. Při další sukcesi spojené s poklesem hladiny podzemní vody může tato vegetace přecházet ve společenstva s kosodřevinou (asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum mugo).
Variabilita. Variabilita této vegetace spočívá ve střídání různých dominant jak v bylinném, tak především v mechovém patře. Na základě toho bylo v literatuře popsáno několik různých asociací, které jsou si však navzájem velmi podobné svým druhovým složením a pomocí numerické analýzy je nelze rozlišit. Fytogeograficky zajímavý je u nás výskyt druhu Rubus chamaemorus, který roste pouze v krkonošských porostech této asociace.
Hospodářský význam a ohrožení. Vegetace této asociace má význam pro zadržování vody v krajině a jako zásobárna uhlíku. Ohrožená byla především těžbou rašeliny, odvodňováním vrchovišť a na horských hřebenech také imisemi.
Syntaxonomická poznámka. Hadač (in Hadač & Váňa 1967) popsal z Krkonoš endemickou asociaci Sphagno robusti-Empetretum, kterou však považujeme za totožnou se široce rozšířenou asociací Andromedo-Sphagnetum magellanici. Jediné, čím se krkonošská vrchoviště liší, je absence druhu Sphagnum magellanicum a větší zastoupení rašeliníku S. russowii, který se ale pravidelně vyskytuje v porostech této asociace i na jiných vrchovištích mimo subalpínský stupeň.