nové hledání »

Svaz XCC

Convolvulo arvensis-Elytrigion repentis Görs 1966

Vytrvalá ruderální vegetace na suchých nebo periodicky vysychavých půdách

Do svazu Convolvulo-Elytrigion je řazena polopřirozená a ruderální vegetace suchých nebo periodicky vysychajících výhřevných stanovišť s výrazným zastoupením vytrvalých trav. Jde především o konkurenčně silné trávy s C strategií (např. Arrhenatherum elatius . Dactylis glomerata), z nichž některé mají značně vyvinutý kořenový nebo oddenkový systém (např. Bromus inermis . Elytrigia repens). Po stéblech trav se často pne oplétavá liána Convolvulus arvensis. V porostech se dále uplatňují vytrvalé byliny s kořenovými výběžky (např. Cardaria draba . Cirsium arvense) a některé statné byliny přizpůsobené suchu (např. Falcaria vulgaris). Dále jsou hojné druhy s širokou ekologickou amplitudou, zejména některé luční byliny (např. Galium album subsp. album a Taraxacum sect. Ruderalia) a vytrvalé ruderální byliny (např. Artemisia vulgaris. Silene latifolia subsp. alba a Urtica dioica). Do porostů zřídka pronikají i jednoleté ruderální druhy (např. Galium aparine, Lactuca serriola . Tripleurospermum inodorum). Porosty jsou tvořeny převážně původními druhy, méně archeofyty (např. Arrhenatherum elatius. Cardaria draba. Cirsium arvense. Convolvulus arvensis. Lactuca serriola . Tripleurospermum inodorum). Neofyty se vyskytují jen velmi zřídka (Simonová & Lososová 2008). Vzhledem k velkému podílu druhů s širokou ekologickou amplitudou je svaz Convolvulo-Elytrigion oproti ostatním svazům třídy Artemisietea vulgaris diferencován poměrně slabě.

Původně se vegetace svazu pravděpodobně vyskytovala na stanovištích s periodicky narušovaným povrchem půdy, například na pohyblivých svahových kuželech a sesuvech měkkých sedimentů, jako je spraš (Hejný et al. 1979, Sádlo 2006b). S přibýváním mechanicky narušovaných stanovišť v zemědělské krajině se rozšířila na nová stanoviště. Dnes osídluje meze a příkopy podél cest, lemy polí, navážky zeminy, zářezy úvozových cest, úhory, ale i různá stanoviště ve vesnicích a městech, v areálech podniků nebo na důlních výsypkách. Půdy jsou většinou těžší, hlinité až jílovité, často sprašové s obsahem vápníku. Většinou jsou hluboké, mohou být ale i mělké, propustné, s příměsí antropogenního skeletu.

Společenstva svazu Convolvulo-Elytrigion tvoří často iniciální porosty na obnažených, mechanicky narušených půdách, kam se jednotlivé druhy šíří přenosem kořenových úlomků nebo kousků oddenků (např. Cardaria draba . Elytrigia repens). V počátečních stadiích sukcese jsou vedle těchto druhů hojně zastoupeny i jednoleté a vytrvalé ruderální druhy, které se buď šíří z okolních ploch, nebo pocházejí ze zásoby semen a vegetativních částí rostlin v nově navrstveném substrátu. Během sukcese postupně roste zastoupení vytrvalých druhů bylin a trav. Díky schopnosti efektivního vegetativního šíření dominant se často vytvářejí plošně rozsáhlé porosty, které se na lokalitě udržují velmi dlouhou dobu. Jsou druhově chudé a většinou husté, s velkým množstvím biomasy. Na častěji narušovaných místech jsou porosty rozvolněnější a většinou také druhově bohatší. Na obnažených ploškách se uplatňují druhy z okolní vegetace, v teplých oblastech většinou ze suchých trávníků tříd Festuco-Brometea . Koelerio-Corynephoretea (Jarolímek et al. 1997). Mechové patro se vyvíjí jen zřídka na vlhčích půdách.

Porosty jsou schopny rychlé regenerace po narušení a snášejí i pravidelnou seč. Silně prokořeňují horní vrstvu půdy a na svazích zabraňují erozi. Na druhou stranu jsou zdrojem diaspor druhů zaplevelujících okolní pozemky.

Vegetace svazu Convolvulo-Elytrigion se vyskytuje především v suchých a teplých oblastech střední a jižní Evropy (Mucina in Mucina et al. 1993: 169–202), ale zasahuje i do stepní a lesostepní zóny východní Evropy (Išbirdin et al. 1988, Mirkin et al. 1989b, Korotkov et al. 1991). V České republice se hojně nachází především v teplejších oblastech nížin a pahorkatin, ale proniká i do podhorských oblastí, kde většinou osídluje slunná a výhřevná stanoviště (především asociace Convolvulo arvensis-Elytrigietum repentis).

Do svazu řadíme v České republice čtyři asociace. Nejrozšířenější je Convolvulo arvensis-Elytrigietum repentis, která osídluje širokou škálu stanovišť ve velkém rozpětí nadmořské výšky. Asociace Falcario vulgaris-Elytrigietum repentis a Convolvulo arvensis-Brometum inermis zahrnují teplomilnější vegetaci s poněkud většími nároky na pH půdy a asociace Cardarietum drabae se oproti ostatním asociacím vyznačuje časnějším fenologickým optimem na jaře nebo na začátku léta.

V předchozím fytocenologickém přehledu České republiky (Hejný in Moravec et al. 1995: 151–152) byly do svazu Convolvulo-Elytrigion řazeny ještě další asociace, a to Cynodontetum dactyli Felföldy 1942, Poo compressae-Tussilaginetum farfarae Tüxen 1931, Plantagini-Poëtum compressae Jehlík in Hejný et al. 1979 a Poëtum pratensi-compressae Bornkamm 1974, které byly v našem přehledu přeřazeny do jiných svazů, a Melico transsilvanicae-Agropyretum Müller in Görs 1966, kterou pro nedostatek fytocenologických snímků a slabou floristickou diferenciaci nerozlišujeme. Ze stejného důvodu jsme nepřijali ani další asociace, které jsou do tohoto svazu někdy řazeny ve vegetačních přehledech okolních zemí, např. Diplotaxio tenuifoliae-Agropyretum repentis Philippi in Müller et Görs 1969, Poo compressae-Anthemidetum tinctoriae (Müller et Görs) Oberdorfer 1970 a Asparago officinalis-Chondrilletum junceae Passarge 1978.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací