Struktura a druhové složení. Asociace Euphorbio-Melandrietum zahrnuje porosty jednoletých plevelů vyskytující se převážně v obilných polích. V obilninách jsou zpravidla vyvinuty tři vrstvy, zatímco na strništích, úhorech nebo v některých okopaninách jsou porosty jen dvouvrstevné. V horní a střední vrstvě rostou Chenopodium album agg., Consolida regalis, Descurainia sophia, Elytrigia repens, Neslia paniculata, Silene noctiflora aj. Nižší vrstvu tvoří Anagallis arvensis, A. foemina, Erodium cicutarium, Sherardia arvensis, druhy rodu Veronica, Viola arvensis aj. Z bylinných lián jsou časté např. Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus a Lathyrus tuberosus. Oproti druhovému složení předchozích dvou asociací lze v porostech asociace Euphorbio-Melandrietum pozorovat absenci striktně teplomilných a bazifilních druhů, na druhé straně se více uplatňují méně specializované druhy plevelů, např. Consolida regalis, Descurainia sophia a Papaver rhoeas. Na plochách o velikosti 20–100 m² se vyskytuje obvykle 25–40 druhů cévnatých rostlin. Pokud je vyvinuto mechové patro, je tvořeno např. druhy Barbula unguiculata, Bryum argenteum, Eurhynchium hians, Phascum cuspidatum a Tortula muralis.
Stanoviště. Společenstvo se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, na mírných svazích a rovinách v nadmořských výškách 160–660 m. Nachází se především v jarních i ozimých obilninách, v kulturách řepky olejky, na strništích, v okopaninách a na úhorech. Preferuje vápnité substráty, ale může se vyskytovat také na půdách neutrální až mírně kyselé reakce (Kropáč 1981, Otýpková 2001). Vyskytuje se převážně na hnědozemích a černozemích. Otýpková (2001, 2004) zaznamenala v karpatské oblasti výskyt také na těžkých hlinitých až jílovitých půdách, dobře zásobených vodou, které vznikají na vápnitých jílovcích a slínovcích.
Dynamika a management. Společenstvo se na polích periodicky obnovuje především z bohaté půdní semenné banky. Jeho vývoj je zpravidla limitován použitím herbicidů, a proto se vytváří hlavně na neošetřených rozích a okrajích polí. Na jaře je v ozimých obilninách obvyklý výskyt asociace Veronicetum hederifolio-triphylli, ve které jsou druhy společenstva Euphorbio-Melandrietum přítomny, ale zatím nekvetou. Společenstvo má fenologické optimum na přelomu jara a léta, kdy kvete např. Consolida regalis, Descurainia sophia, Papaver rhoeas a Sherardia arvensis. Jeho vývoj je zpravidla ukončen sklizní plodiny, po níž na lokalitě přežívají jen některé diagnostické druhy, např. Consolida regalis, Euphorbia exigua a Stachys annua. Na nepodmítnutých strništích může být v jednom vegetačním období Euphorbio-Melandrietum nahrazeno asociací Stachyo annuae-Setarietum pumilae. Na stanovišti se v závislosti na pěstované plodině asociace Euphorbio-Melandrietum střídá s plevelovou vegetací okopanin ze svazu Veronico-Euphorbion.
Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty:
Varianta Amaranthus retroflexus (XBA03a) zahrnuje porosty, které se vyskytují na polích s okopaninami a v nichž vedle diagnostických druhů asociace Euphorbio-Melandrietum rostou teplomilné druhy plevelů typické pro okopaniny, např. Amaranthus powellii, A. retroflexus, Chenopodium hybridum, Convolvulus arvensis a Mercurialis annua.
Varianta Consolida regalis (XBA03b) zahrnuje porosty plevelů v obilninách, v nichž se nevyskytují výše uvedené druhy plevelů okopanin.
Hospodářský význam a ohrožení. Asociace Euphorbio-Melandrietum nepatří mezi ohrožená společenstva polních plevelů, i když v oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou (např. v Polabí, na Táborsku nebo na Hané) lze pozorovat její ochuzování, zejména o vzácnější druhy. Z ohrožených druhů se v jejích porostech vyskytují např. Ajuga chamaepitys, Misopates orontium, Sherardia arvensis a Stachys annua.