Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje porosty s výskytem reliktního lomikamene trsnatého (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica, v údolí Jizery na Semilsku také S. r. subsp. steinmannii). Z dalších druhů vázaných na skalnatá stanoviště jsou v porostech hojné Hylotelephium maximum a Polypodium vulgare. Na některých lokalitách se v nich vyskytují další reliktní druhy, jako jsou Cardaminopsis petraea, Dianthus gratianopolitanus, Hieracium schmidtii, Iris aphylla, Scabiosa columbaria a Woodsia ilvensis. Dosti častý je i výskyt teplomilných druhů (např. Allium senescens subsp. montanum, Sedum reflexum a Valeriana stolonifera subsp. angustifolia), druhů živinami chudých trávníků (např. Festuca ovina) a druhů nitrofilních (např. Geranium robertianum). Ráz mechového patra určují statné acidofilní mechy, jako jsou Dicranum scoparium a Hylocomium splendens. Bylinné patro obsahuje zpravidla 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–20 m². Pokryvnost porostů dosahuje až kolem 70 % v bylinném a 50 % v mechovém patře.
Stanoviště. Společenstvo se vyskytuje na skalách, skalních stupních a teráskách a na stabilních, málo zazemněných sutích, a to v naprosté většině na přirozených stanovištích a lokalitách reliktního rázu. Stanoviště jsou polostinná až výslunná. Na sutích se uplatňuje zvlhčující a ochlazující vliv suťového mikroklimatu a Saxifraga rosacea subsp. sponhemica zde roste často v okolí výstupů chladného vzduchu – ventarol (Kubát 1971, Kolbek 1983). Výskyt společenstva je zpravidla vázán na minerálně bohatší, ale nevápnité podklady, a sice paleoandezitové sutě (Křivoklátsko), čedičové a méně často znělcové stabilní sutě místně zvané droliny (České středohoří) a skály tvořené různými typy metamorfovaných hornin (údolí Jizery na Semilsku a údolí Oslavy na jihozápadní Moravě). V případě výskytů na diabasu jde vždy o horninu bez žil nebo mandlovcových uzavřenin karbonátu (např. vrch Voškov v Českém krasu). V Českém krasu se toto společenstvo vzácně vyskytuje i ve vápencových lomech.
Dynamika a management. Jde většinou o sukcesně stabilní společenstvo, které nevyžaduje žádný management. V minulosti byly některé lokality pravděpodobně ovlivněny pastvou dobytka, hlavně koz. Tyto lokality mají dnes sklon k zarůstání trávníky, křovinami nebo porosty pionýrských dřevin.
Variabilita. Výrazněji se odlišují porosty se suchomilnými druhy tolerujícími minerálně chudší půdy (např. Calluna vulgaris, Festuca ovina, Hypericum perforatum a Polypodium vulgare) od porostů s mezofilními a nitrofilními druhy (např. Geranium robertianum, Hylotelephium maximum, Poa nemoralis, Rubus idaeus a Viola tricolor subsp. saxatilis). První z nich jsou hojnější na skalách v říčních údolích (sem spadá i úzce pojatá asociace Cardaminopsio halleri-Saxifragetum steinmannii Kolbek 2000), druhé na sutích vulkanických hornin. Oba typy jsou však spojeny mnoha přechody, a proto nerozlišujeme varianty. Vegetaci se Saxifraga rosacea na karbonátových podkladech v tomto zpracování pokládáme na základě podobnosti druhového složení za součást asociace Cystopteridetum fragilis. Některé druhově chudé porosty s dominantní Saxifraga rosacea z vápencových lomů Českého krasu (Sádlo 1983) jsou však floristicky velmi slabě diferencované od reliktních porostů silikátových skal, a proto spadají do asociace Festuco-Saxifragetum jako její krajní forma. Jde o raná sukcesní stadia, která se pravděpodobně budou vyvíjet v porosty pěchavových trávníků. Na skalách u Štěchovic ve středním Povltaví se S. rosacea vyskytuje ve vegetaci, která se blíží spíše asociaci Sedo albi-Allietum montani ze svazu Alysso-Festucion pallentis než vegetaci třídy Asplenietea trichomanis (Böswartová 1983).
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá hospodářský význam, je však důležité pro ochranu biodiverzity. Poddruh Saxifraga rosacea subsp. steinmannii, který se u nás vyskytuje pouze v údolí Jizery u Semil, je řazen mezi kriticky ohrožené taxony, hojnější poddruh S. rosacea subsp. sponhemica mezi silně ohrožené taxony (Holub & Procházka 2000). Společenstvo je místy ohroženo pohybem turistů, jinde naopak zarůstáním dřevinami nebo zazemňováním suti.