Svaz TFD

Hyperico perforati-Scleranthion perennis Moravec 1967

Podhorská acidofílní vegetace mělkých půd

nové hledání

Svaz Hyperico-Scleranthion zahrnuje acidofilní, mírně teplomilná a xerofilní společenstva na mělkých vysychavých půdách a zvětralinách tvrdých silikátových hornin kyselé reakce, převážně granitoidů a krystalických nebo sedimentárních břidlic (Moravec 1967). Vyskytuje se v relativně suchých pahorkatinách až podhůřích s průměrnými ročními teplotami 7–8,5 °C a srážkovými úhrny 500–650 mm. V těchto územích převažují na podobných stanovištích vytrvalé druhy, jednak suchomilné acidofyty (Festuca ovina, Jasione montana, Scleranthus perennis aj.), jednak acidotolerantní druhy s velmi širokou ekologickou valencí (Campanula rotundifolia, Hieracium pilosella, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Thymus pulegioides aj.). Tyto druhy jsou sdíleny s řadou dalších společenstev kulturní krajiny, např. s ovsíkovými loukami svazu Arrhenatherion elatioris, mezofilními pastvinami svazu Cynosurion cristati, suchými trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis a smilkovými trávníky svazu Violion caninae. Podobné druhové složení mají i trávníky písčin svazu Armerion elongatae, kde se však vyskytuje více psamofilních druhů a vzhledem k poloze většiny písčin v nižších polohách je v nich také zastoupeno více druhů suchých trávníků. V porostech svazu Hyperico-Scleranthion jsou v různé míře přítomny mechorosty, lišejníky, efemérní i déle vegetující terofyty a konečně hemikryptofyty a keříčky. V teplých pahorkatinách se na podobných stanovištích vyskytují teplomilné stepní druhy a vegetace odpovídá svazu Koelerio-Phleion phleoidis, naopak ve srážkově bohatších podhorských a horských oblastech jsou více zastoupeny druhy smilkových trávníků svazu Violion caninae. Historicky má svaz Hyperico-Scleranthion základ v přirozeném bezlesí skalních hran. Většina dnešních porostů však vznikla sekundárně po odlesnění, případně i po svahové erozi, a je udržovaná pastvou zvěře a dobytka.

Svaz je rozšířen v Českém masivu a patrně zasahuje též do hercynských pohoří Německa, kde jej však tamní autoři nerozlišují nebo jej vymezují poněkud odlišně (Dengler in Berg et al. 2004: 301–326), případně je synonymizován se svazem Armerion elongatae, resp. Plantagini-Festucion (Rennwald 2000). Vyskytuje se i v jižní části Západních Karpat, kde do něj spadají acidofilní společenstva na bázemi chudých třetihorních vulkanitech (Valachovič & Maglocký in Valachovič et al. 1995: 85–106, Borhidi 2003) a je udáván také z Rumunska (Sanda et al. 1999). Z České republiky uvádějí Kolbek & Vicherek (in Moravec et al. 1995: 88–92) v tomto svazu celkem sedm asociací, z nichž většina se svým floristickým složením do značné míry překrývá. Hypno tamariscini-Festucetum duriusculae Sýkora 1937 z údolí Vltavy v jižních Čechách zahrnuje floristicky nepříliš dobře vyhraněný lokální typ vegetace na přechodu mezi svazy Hyperico-Scleranthion a Alysso-Festucion pallentis, který v tomto přehledu nerozlišujeme jako samostatnou asociaci.

Citace: Sádlo J., Chytrý M. & Černý T. (2007): Pionýrská vegetace písčin a mělkých půd (Koelerio-Corynephoretea). Pioneer vegetation of sandy and shallow soils. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation], p. 321–365, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.