Struktura a druhové složení. Mercurialietum annuae zahrnuje jednoleté porosty polních plevelů a ruderálních druhů. Pokryvnost plevelových druhů je závislá na managementu a kolísá mezi 30 a 100 %. Výška vegetace dosahuje v závislosti na typu plodiny přibližně 80–100 cm. Porosty jsou vícevrstevné. Horní vrstvu tvoří Amaranthus powellii, A. retroflexus, Chenopodium album agg., C. hybridum, Datura stramonium a Solanum nigrum s. l. Nižšího vzrůstu dosahují Euphorbia helioscopia, Mercurialis annua, Senecio vulgaris, Sonchus oleraceus a Veronica persica. Častá je přítomnost bylinných lián Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus a Galium aparine. Na druhovém složení se často podílejí plevelné druhy s širší ekologickou amplitudou, např. Cirsium arvense, Echinochloa crus-galli, Elytrigia repens, Stellaria media, Taraxacum sect. Ruderalia a Tripleurospermum inodorum. Společenstvo je středně druhově bohaté; na plochách o velikosti 10–25 m² se vyskytuje obvykle 15–30 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro se zpravidla nevytváří.
Stanoviště. Mercurialietum annuae se u nás vyskytuje v teplých a suchých nížinách. Porosty se vytvářejí především v okopaninách, vinohradech, na zeleninových záhumencích a často také na nepodmítnutých strništích. Hojný je také výskyt na narušovaných ruderálních biotopech, jakými jsou skládky, staveniště, meze a úvozy. Společenstvo roste na těžkých, jílovitých až hlinitých půdách dobře zásobených živinami, především dusíkem. Půdní reakce je zásaditá až neutrální.
Dynamika a management. Sezonní dynamika této asociace je přizpůsobena pravidelným a častým disturbancím v průběhu vegetačního období. V druhovém spektru převládají R stratégové a CR stratégové, kteří vytvářejí velké množství diaspor, vytrvalou semennou banku v půdě a vyznačují se rychlým růstem a schopností semen dozrát i po posečení. Plevele klíčí v květnu a červnu, kdy už hlavní část disturbancí spojených s jarními polními pracemi odezněla a jsou relativně vysoké denní teploty. Oproti ostatním typům plevelové vegetace, především společenstvům vyvíjejícím se v obilninách, zde převládají druhy s většími nároky na obsah živin v půdě. Dostupnost živin je pro tyto druhy nezbytná, neboť díky nim mohou snadno regenerovat po disturbancích (Lososová et al. 2006a). Fenologické optimum má tato vegetace v pozdním létě a na začátku podzimu. V závislosti na pěstované plodině se Mercurialietum annuae na lokalitách střídá s vegetací svazu Caucalidion.
Variabilita. Variabilita společenstva je v současnosti dána jednak výskytem dominantních neofytů (např. Amaranthus powellii a Galinsoga parviflora), jednak rozdílnou intenzitou disturbancí. Zatímco na záhumencích a stanovištích s častými disturbancemi převládají druhy nižšího vzrůstu (R stratégové; např. Euphorbia helioscopia, E. peplus, Galinsoga parviflora, Senecio vulgaris a Veronica polita), na opuštěných plochách nebo na okrajích brambořišť a řepných polí se uplatňují vysoké byliny (CR stratégové), např. Amaranthus retroflexus, A. powellii, Chenopodium album agg., C. hybridum, Cirsium arvense a Solanum nigrum s. l.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo patří mezi nejčastější typy plevelové vegetace. V současné době je bez ohrožení. Z ohrožených druhů se v něm jen vzácně vyskytují plevele typické pro svaz Caucalidion. Většina druhů této vegetace patří spíše mezi hojné a obtížné plevele, např. Chenopodium album agg., Convolvulus arvensis a Fallopia convolvulus.