Asociace byla popsána z České republiky, její celkový areál však bude možné stanovit teprve po kritické srovnávací analýze vegetace s Carex.davalliana v celoevropském měřítku. K asociaci Valeriano dioicae-Caricetum davallianae patří například společenstva udávaná z krystalinické oblasti severozápadního Rakouska (Zechmeister & Steiner 1995). Moravec (1966) výběrem nomenklatorického typu ztotožnil asociaci s porosty z pohoří Schwäbische Alb, původně klasifikovanými jako Caricetum davallianae (Kuhn 1937). Klötzli (1969) ztotožnil s asociací Valeriano dioicae-Caricetum davallianae některé švýcarské porosty s Carex davalliana. Zmíněná německá a švýcarská společenstva jsou však svým charakterem přechodná k alpsko-karpatské asociaci Caricetum davallianae Dutoit 1924. Vztah ke Caricetum davallianae Dutoit 1924 by měl být kritickou syntézou ověřen i u maďarských společenstev ztotožňovaných s Valeriano dioicae-Caricetum davallianae (Moravec 1966, Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). V České republice má asociace dvě hlavní oblasti rozšíření: východní Polabí a přilehlá území (Broumovsko, Náchodsko, Podorličí a severozápadní okraj Českomoravské vrchoviny; Válek 1948, 1959, Kopecký 1960) a Pošumaví včetně Českého lesa (Válek 1956, Moravec in Neuhäusl et al. 1965: 179–385, Gazda 1967). Vyskytuje se však i v dalších částech Polabí, na Dokesku (Petříček 1974), v Českém středohoří (Čejková 1998), na Žatecku (Kubát 1972) a v minulosti byla zaznamenána i u Vranovic na jižní Moravě (Vicherek 1967). Asociace se vzácně vyskytovala i v Nízkém Jeseníku (Balátová-Tuláčková 1954); výskyt v Rychlebských horách (Hájková & Kočí, nepubl.) není doložen fytocenologickými snímky. V moravských Karpatech se vegetace s Carex davalliana vytváří převážně na pěnovcových prameništích, které patří k asociaci Carici flavae-Cratoneuretum filicini; výjimku tvoří slatiniště u Korytné v Bílých Karpatech s čistě organickým sedimentem (Hájková & Hájek, nepubl.).