Schváleno 27. července 2016, aktualizováno 14. dubna 2022
Databáze Pladias obsahuje kriticky revidovaná data o české flóře a vegetaci spravovaná Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Botanickým ústavem AV ČR (BÚ), jakož i data poskytnutá jinými institucemi nebo jednotlivci (dále „poskytovateli“). Jejím cílem je podpořit využití dat o rostlinné diverzitě České republiky pro účely vědeckého výzkumu, výuky a ochrany přírody a životního prostředí. O koncepci databáze, zahrnutí konkrétních datových souborů a poskytování dat rozhoduje řídící rada databáze Pladias (dále „řídící rada“; Příloha 1), která se řídí těmito Pravidly a respektuje dodržování zájmů a práv jednotlivých poskytovatelů.
O uložení dílčích datových souborů do databáze rozhoduje řídící rada. Poskytovatel je zodpovědný za získání souhlasu s poskytnutím dat do databáze Pladias ze strany případných dalších subjektů, které mohou mít k datům vlastnická nebo intelektuální práva. Poskytovatel každého dílčího datového souboru stanoví, v jakém rozsahu a za jakých podmínek mohou být data z tohoto datového souboru používána nebo poskytována třetím subjektům. Řídící rada podporuje co největší veřejnou dostupnost dat, respektuje však práva poskytovatelů na případné omezení veřejné dostupnosti jejich dat a zodpovídá za dodržování podmínek použití dat stanovených jejich poskytovateli.
Databáze Pladias obsahuje
Veřejná data (volně dostupná i vázaná na registraci) lze použít pro účely základního i aplikovaného vědeckého výzkumu, výuky, ochrany přírody nebo hodnocení stavu životního prostředí. Jejich případné použití pro komerční účely podléhá schválení řídící radou nebo poskytovateli příslušných dat. Za komerční účely se nepovažuje použití dat při řešení dotovaných projektů nebo zpracovávání odborných expertíz státními, vzdělávacími a výzkumnými institucemi a nevládními organizacemi.
Neveřejná data mohou být poskytnuta na základě žádosti zaslané e-mailem členům řídící rady (Příloha 1). Žádost musí obsahovat vymezení rozsahu potřebných dat, popis účelu jejich použití a specifikaci plánovaného výsledku (např. publikace, výzkumná zpráva nebo výuková prezentace). Pokud se při využití dat předpokládá spolupráce několika osob, je nutné uvést jejich jmenovitý seznam. O poskytnutí dat o druhových vlastnostech a podmínkách jejich využití pro daný účel rozhoduje jejich poskytovatel nebo, v případě dat o druhových vlastnostech vlastněných MU nebo BÚ nebo dat o rozšíření druhů, řídící rada.
Při použití jakýchkoliv dat z databáze Pladias (včetně map rozšíření) v publikacích, výzkumných zprávách nebo výukových a veřejných prezentacích je uživatel povinen uvést zdroj dat „Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz“ a v odborné literatuře též citaci článku Chytrý et al. (2021). Při použití dat o rozšíření je kromě toho uživatel povinen uvést i citaci článku Wild et al. (2019). Při použití konkrétních dat o vlastnostech druhů nebo druhových seznamů uvádí uživatel také příslušné originální zdroje citované v databázi Pladias. Při použití textů nebo obrázků, které databáze Pladias přímo přebírá z publikovaných zdrojů (zejména Květena České republiky, Vegetace České republiky, Fytokartografické syntézy České republiky a články s mapami rozšíření z časopisu Preslia), cituje uživatel pouze tyto originální publikované zdroje. Při použití obrázků rostlin nebo vegetačních typů z webových stránek databáze Pladias je uživatel povinen citovat autora obrázku a zdroj „www.pladias.cz“.
V případě odborných studií, u nichž se předpokládá využití velké části databáze Pladias nebo u nichž data z databáze Pladias budou tvořit velkou část dat ve studii použitých, je zpracovatel nebo koordinátor studie povinen obrátit se na řídící radu databáze Pladias a projednat s ní případnou spolupráci autorů nebo poskytovatelů těchto dat, i kdyby šlo o data veřejná.
Neveřejná data získaná z databáze Pladias nelze předávat dalším institucím nebo osobám ani je vystavovat na internetu. Výjimkou je jejich sdílení se spolupracovníky pracujícími na projektu, který konkrétní data využívá, a to po předchozím schválení poskytovatelem nebo řídící radou.
Uživatel dat získaných z databáze Pladias spolupracuje na zlepšování kvality databáze hlášením případných zjištěných chyb v datech řídící radě nebo poskytovateli příslušného datového souboru.
Citace článků o databázi Pladias
Seznam zahrnuje taxony cévnatých rostlin včetně hybridů, taxonů pěstovaných rostlin a agregátů, které byly použity v Klíči ke květeně České republiky (Kaplan et al. 2019).
Zdroj dat a citace
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J., Kirschner J., Kubát K., Štech M. & Štěpánek J. (eds) (2019) Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. Ed. 2. – Academia, Praha.
Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky obsahuje 3557 druhů (plus 194 dalších poddruhů) a 609 (plus 13 dalších nothospecií) hybridů. Z nich je 2256 druhů původních, 464 zdomácnělých (228 archeofytů and 236 neofytů) a 837 přechodně zavlečených. Dále je zahrnuto 324 taxonů pěstovaných rostlin.
Zdroj dat a citace
Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811.
Seznam zahrnuje 4626 taxonů cévnatých rostlin včetně hybridů, taxonů pěstovaných rostlin a agregátů, které byly použity v Klíči ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002).
Zdroj dat a citace
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. Jr., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. – Academia, Praha.
Katalog zahrnuje nepůvodní (zavlečené) taxony cévnatých rostlin, tj. takové, které se na území České republiky dostaly v důsledku činnosti člověka z území, ve kterém jsou původní, anebo přirozenou cestou z území, ve kterém jsou nepůvodní. Jsou rozděleny podle toho, zda byly na území České republiky zavlečeny v předkolumbovském období (archeofyty), nebo v novověku (neofyty). Další kategorií nepůvodních taxonů jsou taxony pěstované, ale dosud nezplanělé.
Nepůvodní taxony jsou rozděleny do tří skupin v závislosti na stupni jejich zapojení do místní flóry. Taxony přechodně zavlečené jsou taxony, jejichž přežívání v území závisí na opakovaném přísunu diaspor v důsledku lidské činnosti; pokud se rozmnožují mimo kulturu, pak pouze přechodně. Taxony zdomácnělé (naturalizované) jsou nepůvodní taxony, které se v území pravidelně rozmnožují po dlouhou dobu a nezávisle na činnosti člověka. Taxony invazní jsou zdomácnělé taxony, které se v území rychle šíří na značné vzdálenosti od mateřské populace a zpravidla na rozsáhlém území.
Katalog uvádí i další údaje o nepůvodních taxonech, jako je jejich geografický původ a způsob zavlečení.
Zdroj dat a citace
Pyšek P., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Kaplan Z., Pergl J., Pokorná A., Axmanová I., Čuda J., Doležal J., Dřevojan P., Hejda M., Kočár P., Kortz A., Lososová Z., Lustyk P., Skálová H., Štajerová K., Večeřa M., Vítková M., Wild J. & Danihelka J. (2022) Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. – Preslia 94: 447-577. https://www.preslia.cz/article/view?id=11548
Katalog zahrnuje nepůvodní (zavlečené) taxony cévnatých rostlin, tj. takové, které se na území České republiky dostaly v důsledku činnosti člověka z území, ve kterém jsou původní, anebo přirozenou cestou z území, ve kterém jsou nepůvodní. Jsou rozděleny podle toho, zda byly na území České republiky zavlečeny v předkolumbovském období (archeofyty), nebo v novověku (neofyty). Další kategorií nepůvodních taxonů jsou taxony pěstované, ale dosud nezplanělé.
Nepůvodní taxony jsou rozděleny do tří skupin v závislosti na stupni jejich zapojení do místní flóry. Taxony přechodně zavlečené jsou taxony, jejichž přežívání v území závisí na opakovaném přísunu diaspor v důsledku lidské činnosti; pokud se rozmnožují mimo kulturu, pak pouze přechodně. Taxony zdomácnělé (naturalizované) jsou nepůvodní taxony, které se v území pravidelně rozmnožují po dlouhou dobu a nezávisle na činnosti člověka. Taxony invazní jsou zdomácnělé taxony, které se v území rychle šíří na značné vzdálenosti od mateřské populace a zpravidla na rozsáhlém území.
Katalog uvádí i další údaje o nepůvodních taxonech, jako je jejich geografický původ a způsob zavlečení.
Zdroj dat a citace
Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012) Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255.
Tato tabulka obsahuje seznam cévnatých rostlin České republiky (Kaplan et al. 2019) s údaji o jejich původnosti v ČR a invazním statusu (Pyšek et al. 2022), zařazení do Červeného seznamu (Grulich 2017) a zákonné ochraně.
Zdroj dat a citace
Grulich V. (2017) Červený seznam cévnatých rostlin ČR [The Red List of vascular plants of the Czech Republic]. – Příroda 35: 75–132.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J., Kirschner J., Kubát K., Štech M. & Štěpánek J. (eds) (2019) Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech Republic]. Ed. 2. – Academia, Praha.
Pyšek P., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Kaplan Z., Pergl J., Pokorná A., Axmanová I., Čuda J., Doležal J., Dřevojan P., Hejda M., Kočár P., Kortz A., Lososová Z., Lustyk P., Skálová H., Štajerová K., Večeřa M., Vítková M., Wild J. & Danihelka J. (2022) Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. – Preslia 94: 447-577. https://www.preslia.cz/article/view?id=11548
Výskyt taxonu v biotopech České republiky byl hodnocen pomocí údajů z České národní fytocenologické databáze (Chytrý & Rafajová 2003), jejich expertní revize a doplňků na základě literatury a terénní zkušenosti, zejména pro vzácné a taxonomicky obtížné taxony. Použitá klasifikace rozlišuje 88 základních biotopů sdružených do 13 širších biotopů, které vymezují Sádlo et al. (2007: Appendix 1):
Výskyt taxonu v každém biotopu je hodnocen čtyřstupňovou stupnicí:
Zdroj dat a citace
Sádlo J., Chytrý M. & Pyšek P. (2007) Regional species pools of vascular plants in habitats of the Czech Republic. – Preslia 79: 303–321.
Další literatura
Chytrý M. & Rafajová M. (2003) Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. – Preslia 75: 1–15.
Indikační hodnoty jsou vyjádřeny pomocí ordinálních stupnic, které definovali Ellenberg et al. (1991). Hodnoty jednotlivých taxonů upravili a rozšířili pro českou flóru Chytrý et al. (2018). Indikační hodnoty byly sestaveny pro šest faktorů:
Světlo – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na světlo. Indikační hodnoty pro stromy se vztahují k mladým jedincům rostoucím v bylinném nebo keřovém patře.
Teplota – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na teplotu.
Vlhkost – stupnice od 1 do 12, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na vlhkost.
Reakce – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vazbu na bazičtější prostředí. V kyselých prostředích tato indikační hodnota vyjadřuje variabilitu v pH, zatímco v prostředích neutrálních nebo bazických vyjadřuje spíš koncentraci vápníku.
Živiny – stupnice od 1 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší nároky na dostupnost živin, zejména dusíku a fosforu, případně také větší primární produktivitu stanoviště.
Salinita – stupnice od 0 do 9, kde vyšší hodnoty vyjadřují vyšší schopnost rostlin tolerovat prostředí s větší koncentrací lehce rozpustných solí, zejména síranů, chloridů a uhličitanů sodíku, draslíku, vápníku a hořčíku.
Datový soubor ke stažení obsahuje sloupce L (světlo), T (teplota), M (vlhkost), R (reakce), N (živiny) a S (salinita), v nichž jsou uvedeny numerické hodnoty pro všechny taxony s výjimkou parazitických epifytů. Ve sloupcích Lx, Tx, Mx, Rx a Nx jsou numerické hodnoty nahrazeny hodnotou „x“ u generalistů. Výpočty průměrné indikační hodnoty pro lokality nebo fytocenologické snímky by měly být prováděny s těmito sloupci po vypuštění hodnot „x“, protože zahrnutí generalistů do výpočtu zhoršuje přesnost odhadu faktorů prostředí. Generalisty jsme nedefinovali pro salinitu, proto průměrné hodnoty u salinity by měly být počítány s použitím hodnot ve sloupci S (zde je nutno do výpočtu zahrnout i hodnoty 0).
Zdroj dat a citace
Chytrý M., Tichý L., Dřevojan P., Sádlo J. & Zelený D. (2018) Ellenberg-type indicator values for the Czech flora. – Preslia 90: 83–103.
Další literatura
Ellenberg H., Weber H. E., Düll R., Wirth V., Werner W. & Paulißen D. (1991) Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. – Scripta Geobotanica 18: 1–248.
Za expanzivní (nebo expanzní) druhy považujeme původní druhy rostlin, u nichž došlo k nárůstu frekvence výskytu od roku 1990 nebo významně narostla jejich abundance v lokálních rostlinných společenstvech, jak původních, tak nově osídlovaných. Negativní dopad na ostatní druhy není podmínkou pro zařazení druhu mezi expanzivní.
Axmanová et al. (2024) na základě dotazníkového šetření a kritické revize výsledků (i) sestavili seznam 126 expanzních taxonů české flóry a (ii) připravili přehled regionů a (iii) biotopů, ve kterých daný druh považují za expanzivní.
Zde je možné stáhnout tabulku s výčtem taxonů (většinou druhů), které jsou hodnoceny jako expanzivní v jednotlivých českých regionech a biotopech.
Zdroj dat a citace
Axmanová I., Chytrý K., Boublík K., Chytrý M., Dřevojan P., Ekrtová E., Fajmon K., Hájková P., Härtel H., Hejda M., Horáková V., Jongepier J.W., Kalníková V., Kaplan Z., Koutecký P., Lustyk P., Pergl J., Prach K., Pyšek P., Sádlo J., Vojík M. & Těšitel J. (2024) Catalogue of expansive plants of the Czech Republic. – Preslia 95: 299–327. https://www.preslia.cz/article/11572