Struktura a druhové složení. Jde o druhově velmi chudou vegetaci s výskytem suchomilné a vápnomilné kapradiny sleziníku routičky (Asplenium ruta-muraria). V bylinném patře zpravidla převládají ruderální a částečně nitrofilní druhy, jako jsou Chelidonium majus, Epilobium collinum, Poa compressa a Taraxacum sect. Ruderalia. Z chasmofytických kapradin se s menší stálostí vyskytují také Asplenium trichomanes (převážně A. trichomanes subsp. quadrivalens; Ekrt 2008), Cystopteris fragilis a Gymnocarpium robertianum. Počet druhů cévnatých rostlin je nejčastěji 5–10 na plochách o velikosti 2–10 m² při pokryvnosti zpravidla do 20 %. Jsou však běžné i porosty tvořené sleziníkem routičkou jako jediným druhem. Mechové patro mívá pokryvnost jen do 10 % a převažují v něm pionýrské akrokarpní mechy, jako jsou Ceratodon purpureus a Tortella tortuosa.
Stanoviště. Na rozdíl od předchozí asociace je tato vegetace vázána na výslunné nebo polostinné a mikroklimaticky suché biotopy. Dominantní druh Asplenium ruta-muraria je neobvykle odolný vůči suchu a snáší dlouhodobé vysychání substrátu ve stavu blízkém anabióze (tzv. poikilohydrie). Nejběžnějším stanovištěm společenstva jsou zdi budov, pilíře mostů a opěrné zdi teras. Podmínkou výskytu je vápnité pojivo mezi kameny nebo cihlami. Dosti hojné je toto společenstvo také na skalních stěnách a v balvaništích opuštěných lomů, většinou vápencových. Naproti tomu přirozené výskyty na skalách a pod převisy v ústích jeskyní jsou vzácné a většinou ne větší než několik málo čtverečních metrů. Substrátem jsou nejčastěji vápence a vápnité pískovce, ojediněle i algonkické břidlice a diabasy.
Dynamika a management. Společenstvo vzniklo synantropizací původnějších skalních společenstev podobných asociaci Cystopteridetum fragilis, tj. přechodem části jejích druhů z přirozených skalních útvarů na zdi. Vzhledem k výskytu na extrémně suchých místech je společenstvo sukcesně stabilní. Příčinou jeho vzácnosti na přirozených stanovištích je tamní převaha druhů suchých trávníků. V blízkosti štěrbin s populací Asplenium ruta-muraria zpravidla roste větší množství těchto druhů, takže celý porost je ve formální fytocenologické klasifikaci řazen k suchým trávníkům.
Variabilita. Výrazně se odlišují porosty na přirozených skalních stanovištích od porostů antropogenních stanovišť v sídlech. Na skalách s populacemi Asplenium ruta-muraria se vyskytují četné byliny typické pro suché trávníky (např. Aurinia saxatilis subsp. arduini a Festuca pallens) a vegetaci mělkých půd (např. Acinos arvensis a Sedum album), zatímco na zdech v ruderálním prostředí sídel jsou hojné druhy rumištní vegetace, zejména Chelidonium majus a Poa compressa. Druhově chudé porosty v lomech a na zdech mimo sídla však svou druhovou skladbou tyto extrémní typy propojují. Asplenium ruta-muraria se často vyskytuje jako pionýrský druh i na jižně nebo jihozápadně orientovaných stěnách nově postavených zdí. Z těchto extrémních stanovišť zmiňují Segal (1969) a Brandes (1992) druhově chudé společenstvo s dominantním sleziníkem Asplenium ruta-muraria, jejž doprovází s větší stálostí většinou jen pionýrský mech Tortula muralis. Podobné porosty se hojně vyskytují i u nás. Celkově jsou však porosty této asociace natolik druhově chudé, že je nelze členit na varianty.
Hospodářský význam a ohrožení. Výskyty tohoto převážně synantropního společenstva jsou omezovány rekonstrukcemi zdí. Oproti běžné představě společenstvo zeď výrazně nenarušuje, spíše ji stabilizuje proti erozi materiálu ze spár mezi kameny či cihlami. Destrukci zdi spouští teprve uchycování dřevin. Společenstvo není v České republice ohroženo.
Syntaxonomická poznámka. Společenstvo bývá někdy řazeno do svazu Cymbalario muralis-Asplenion, a to na základě převahy ruderálních a nitrofilních bylin a občasného výskytu druhu Cymbalaria muralis. Nemálo porostů, zejména na přirozených stanovištích, však takové druhy nemá. Právě tyto porosty jsou původnější z hlediska vývoje společenstva, a bylo by tudíž nepraktické je oddělovat do samostatné asociace. Proto tuto asociaci řadíme do svazu Cystopteridion.