Svaz Bromo-Festucion pallentis sdružuje vegetaci panonských suchých trávníků na výslunných vápencových a dolomitových skalách nebo na mělkých půdách vytvořených na těchto horninách. Porosty jsou nezapojené a jejich dominantou je zpravidla kostřava sivá (Festuca pallens). Charakteristicky jsou zastoupeny druhy submediteránní a perialpínské, jako jsou chamaefyty Draba lasiocarpa, Fumana procumbens a Teucrium montanum, terofyt Hornungia petraea nebo hemikryptofyty Biscutella laevigata, Galium austriacum, Leontodon incanus a Stipa eriocaulis. V zadunajské (tj. západní) části Maďarského středohoří, kde je tato vegetace vyvinuta nejtypičtěji, se v ní vyskytuje několik endemitů, např. Bromus pannonicus a Seseli leucospermum. Kontinentálních stepních druhů je ve srovnání se středoevropskými a jihoevropskými druhy méně; k této skupině patří např. Scorzonera austriaca. Běžně jsou zastoupeny také sukulentní druhy rodů Jovibarba a Sedum a jarní efeméry.

Vegetace svazu Bromo-Festucion pallentis je rozšířena v Maďarském středohoří a v dalších pahorkatinách v Maďarsku (Zólyomi 1966, Borhidi 2003), na vápencových a dolomitových obvodech Karpat na jižním Slovensku (Klika 1931b, Maglocký 1979) a v Rumunsku (Coldea 1991), na Hainburských vrších ve východním Rakousku, na vápencových kopcích v Dolních Rakousích severně od Vídně (Eijsink et al. 1978, Mucina & Kolbek in Mucina et al. 1993a: 420–492) a na Pavlovských vrších na jižní Moravě. Geografickým vikariantem tohoto svazu je svaz Xero-Bromion (Br.-Bl. et Moor 1938) Moravec in Holub et al. 1967, který se vyskytuje na vápencích a vzácněji i na silikátových horninách v podhůřích Alp i hercynských pohoří od jižního Německa po jihovýchodní Francii (Royer 1991, Oberdorfer & Korneck in Oberdorfer 1993a: 86–180). Oba svazy sdílejí větší množství perialpínských a submediteránních druhů, ve svazu Xero-Bromion však chybí většina kontinentálních druhů, které se vyskytují ve vegetaci svazu Bromo-Festucion pallentis.

Vegetaci svazu Bromo-Festucion pallentis zařadil Klika (1931b) do šířeji pojatého svazu Seslerio-Festucion glaucae Klika 1931, který kromě společenstev s Festuca pallens na jižních svazích zahrnoval také porosty se Sesleria caerulea na severních svazích. V našem pojetí tyto dva ekologicky i fytogeograficky odlišné typy vegetace řadíme do různých svazů a podle nomenklatorických pravidel nemůže být v tomto případě při rozdělení svazu ponecháno jeho původní jméno. Proto používáme pro svazy vymezené v užším pojetí mladší jména Bromo pannonici-Festucion pallentis Zólyomi 1966 a Diantho lumnitzeri-Seslerion (Soó 1971) Chytrý et Mucina in Mucina et al. 1993.

V České republice je svaz Bromo-Festucion pallentis zastoupen pouze asociací Poo badensis-Festucetum pallentis Klika 1931 corr. Zólyomi 1966, která se vyskytuje na Pavlovských vrších. Této asociaci je podobná lokální asociace Medicagini prostratae-Festucetum pallentis Vicherek in Korneck 1974, která byla popsána z vápnitých slepenců v údolí Rokytné a Jihlavy mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem na jihozápadní Moravě (Korneck 1974, Chytrý & Vicherek 1996). Od asociace Poo badensis-Festucetum pallentis se liší absencí některých submediteránních a perialpínských druhů (např. Poa badensis a Teucrium montanum) a naopak výskytem acidofilních druhů (např. Rumex acetosella, Sedum reflexum a Trifolium arvense). Druhovým složením je tato asociace přechodná mezi svazy Bromo-Festucion pallentis a Alysso-Festucion pallentis, vzhledem k úzce lokálnímu výskytu a přechodnému charakteru ji však v tomto přehledu nerozlišujeme.