Struktura a druhové složení. Bromo-Corispermetum je floristicky poměrně heterogenní společenstvo iniciálních sukcesních stadií. Dominantním druhem je stepní běžec slanobýl draselný růžičkovitý (Salsola kali subsp. rosacea), jehož rozložité pichlavé rostliny určují vzhled porostů, nebo velbloudník tenkokřídlý (Corispermum leptopterum). Vedle nich v porostech převládají jiné jednoleté druhy, např. Chenopodium album agg., C. botrys, Senecio viscosus a Sisymbrium altissimum. Významná je přítomnost některých neofytů, např. Conyza canadensis, Hordeum jubatum a Oenothera.biennis s. l. Porosty jsou mezernaté; vyskytuje se v nich obvykle 5–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro je zastoupeno nevýznamně nebo chybí.
Stanoviště. Společenstvo roste na sypkých půdách. Porosty jsou značně tolerantní vůči silnému zasolení, vysychavému substrátu a nedostatku živin, především dusíku a fosforu v půdě. Mohou růst na sypkých substrátech s malým podílem organického odpadu, jako je písek, škvára a mour (Grüll 1990). Specifickým stanovištěm, které může Bromo-Corispermetum osídlovat, jsou čerstvé haldy s povrchově vysráženými solemi a tmavým výhřevným povrchem, někdy dokonce hořící (Sobotková 1993b, Višňák 1996b). V okolních středoevropských zemích se Bromo-Corispermetum vyskytuje také na štěrkopískových obnaženinách v nivách velkých řek, případně na ruderalizovaných písečných dunách (Philippi 1971, Korneck 1974, Passarge 1984b, 1988, Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114, Jarolímek et al. 1997, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 264–272).
Dynamika a management. Společenstvo je iniciálním sukcesním stadiem při kolonizaci sypkých písčitých půd. Fenologické optimum má v pozdním létě a na podzim. Zatímco na méně narušovaných písčitých substrátech přechází v porosty trávníků tříd Festucetea vaginatae a Koelerio-Corynephoretea (Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114), na ruderálních stanovištích se zpravidla mění v porosty svazů Sisymbrion officinalis a Atriplicion a následně ve vytrvalou ruderální vegetaci třídy Artemisietea vulgaris.
Variabilita. Někteří němečtí autoři (Philippi 1971, Passarge 1988) rozeznávali dvě samostatné asociace pro porosty s dominancí buď Salsola kali subsp. rosacea, nebo Corispermum leptopterum. Oba druhy však v Německu často rostou spolu, mají podobné areály a stanoviště, a proto jsou v některých fytocenologických přehledech jejich porosty sdružovány do jediné asociace (Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114). V České republice se však na stejných lokalitách téměř nepotkávají. Se zohledněním poměrů v Německu přijímáme koncepci jedné asociace, kterou členíme na dvě varianty.
Varianta Salsola kali subsp. rosacea (XBJ02a) s diagnostickým slanobýlem draselným (Salsola kali subsp. rosacea) je v České republice hojnější.
Varianta Corispermum leptopterum (XBJ02b) s diagnostickým velbloudníkem tenkokřídlým (Corispermum leptopterum) je u nás vzácná, relativně hojnější však je v Německu.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo přispívá ke zpevňování povrchů a omezování větrné eroze.