Struktura a druhové složení. Asociace Carlino-Brometum zahrnuje převážně zapojené trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) a vzácněji i jiných druhů travin, např. Bromus erectus, Carex humilis, Koeleria pyramidata a Phleum phleoides. Vedle pastevních druhů (např. Anthyllis vulneraria, Carlina acaulis, Leontodon hispidus a Plantago media) je charakteristická přítomnost acidofytů (např. Festuca ovina a Thymus pulegioides) a druhů mezofilních trávníků. V minulosti se tyto trávníky vyznačovaly výskytem hořců a hořečků: kromě dosud relativně hojné Gentianopsis ciliata šlo zejména o Gentianella praecox subsp. bohemica. V důsledku zániku pastvy a eutrofizace však hořečky ve druhé polovině 20. století na většině původních lokalit vyhynuly (Chán 1999). Druhová bohatost se nejčastěji pohybuje v rozmezí 25–40 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Porosty jsou často dvouvrstevné, s pokryvností bylinného patra 80–100 %. Výška porostu bývá obvykle 40–100 cm. Pokryvnost mechového patra je často velmi malá, ale v některých porostech se může pohybovat až kolem 80 %.
Stanoviště. Carlino-Brometum se vyskytuje v chladnějších a srážkově bohatších oblastech než jiné typy suchých trávníků, místy však zasahuje i do termofytika, kde je zpravidla vázano na severní svahy. Půdy jsou obvykle středně hluboké, typu pelozem, rendzina nebo pararendzina. Vlivem vyšších srážkových úhrnů jsou vyplavovány báze z povrchových vrstev půd a půdní reakce je zpravidla jen mírně zásaditá. Podkladem jsou krystalické vápence (např. v okolí Českého Krumlova a v Pootaví), devonské vápence v Moravském krasu, křídové slínovce, jílovce, slínovce a třetihorní vápnité pískovce, podsvahová deluvia, ale i ruly (v okolí Horažďovic).
Dynamika a management. Jde o sekundární vegetaci vzniklou na místě původních dubohabřin nebo bučin. Dlouhodobě byla ovlivňována extenzivní pastvou, zejména ovcí a koz. Některé porosty sloužily i jako jednosečné louky. Vlivem dlouhodobé absence obhospodařování mohou převládnout konkurenčně silnější druhy mezofilních luk nebo Brachypodium pinnatum, čímž dochází k výraznému druhovému ochuzení porostů.
Hospodářský význam a ohrožení. V minulosti byly širokolisté smělkové trávníky využívány jako pastviny a v menší míře i jako jednosečné louky. Mají velký význam pro uchování genofondu cévnatých rostlin a bezobratlých, jsou však ohroženy absencí obhospodařování, zalesňováním a zástavbou.