Struktura a druhové složení. Asociace Caucalido-Conringietum tvoří dvouvrstevné až třívrstevné porosty. Výška horní vrstvy dosahuje 50–70(–100) cm, což zpravidla odpovídá výšce pěstované plodiny. Tato vrstva bývá tvořena druhy Adonis aestivalis, Cirsium arvense, Elytrigia repens, Papaver rhoeas a Sinapis arvensis. Ve střední vrstvě, která dosahuje výšky přibližně 40 cm, se vyskytují např. druhy Consolida regalis, Neslia paniculata a Silene noctiflora. Nejnižší vrstva je vysoká do 20 cm a jsou v ní přítomny např. druhy Anagallis arvensis, Caucalis platycarpos, Euphorbia exigua, Fumaria vaillantii, Kickxia spuria a Viola arvensis. V porostu se vyskytují některé bylinné liány, např. Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus, Galium tricornutum a Lathyrus tuberosus. Porosty jsou velmi bohaté; na plochách o velikosti 20–100 m² se zpravidla vyskytuje 30–35 druhů cévnatých rostlin. Společenstvo obsahuje větší množství mediteránních, submediteránních a blízkovýchodních druhů, např. Bifora radians, Bupleurum rotundifolium, Caucalis platycarpos, Conringia orientalis, Galium tricornutum, Nigella arvensis, Scandix pecten-veneris, Thymelaea passerina. Mechové patro zpravidla chybí. Pokud se vyskytuje, nacházejí se v něm nejčastěji mechorosty Barbula unguiculata, Bryum argenteum a Phascum cuspidatum.

Stanoviště. Společenstvo se vytváří především v obilných kulturách, na úhorech a ve vinohradech v nejteplejších oblastech České republiky. Vhodná stanoviště jsou zejména roviny až mírné svahy jižní orientace v nadmořských výškách 160–450 m. Půdy jsou vysychavé, skeletovité, hlinité a vždy bohaté bázemi; často se vyvinuly na spraši. Caucalido-Conringietum se v rámci svazu Caucalidion u nás vyskytuje na nejbazičtějších půdách.

Dynamika a management. Společenstvo se vyskytuje především v ozimých obilninách. Převažují v něm ozimé jednoleté druhy, které se obnovují z půdní semenné banky. Na stejných lokalitách se na jaře zpravidla vytváří jarní efemérní asociace Veronicetum hederifolio-triphylli, která přibližně v květnu přechází v asociaci Caucalido-Conringietum. Ta dosahuje fenologického optima před sklizní plodiny, koncem května a v červnu. Intenzifikace zemědělské výroby během 20. století způsobila ústup mnoha specializovaných plevelových druhů. Nejdříve ustoupily diagnostické druhy asociace, např. Bifora radians, Conringia orientalis a Scandix pecten-veneris, později i další bazifilní teplomilné druhy, jako jsou Adonis aestivalis, A. flammea, Ajuga chamaepitys a Lithospermum arvense. Postupným ochuzováním se tak asociace Caucalido-Conringietum mění v Lathyro tuberosi-Adonidetum aestivalis nebo případně až v asociaci Euphorbio exiguae-Melandrietum noctiflori. Tyto změny proběhly jak v České republice (Otýpková 2001, Lososová 2003, Kropáč 2006), tak i v dalších středoevropských zemích (Kornaś 1950, Hilbig 1967, 1973, Oberdorfer in Oberdorfer 1993b: 15–47, Pinke 2004).

Variabilita. Ačkoli je společenstvo druhově bohaté, nelze vzhledem k jeho vzácnosti v České republice rozlišit žádné varianty. Existují však určité rozdíly v druhovém složení mezi různými regiony.

Hospodářský význam a ohrožení. V současnosti je tato vegetace silně ohrožena aplikací herbicidů, velkých dávek minerálních hnojiv a účinným čištěním osiva; přežívá zejména v rozvolněných porostech pěstované plodiny na okrajích polí. Ochuzování této asociace je od padesátých let 20. století zvláště markantní a většina diagnostických druhů patří mezi ohrožené druhy české flóry (Bupleurum rotundifolium, Conringia orientalis, Galium tricornutum aj.), zatímco jiné jsou nezvěstné (Scandix pecten-veneris, Turgenia latifolia a Vaccaria hispanica; Holub & Procházka 2000). Od devadesátých let 20. století se situace mírně zlepšuje díky změněné ekonomické situaci a podpoře ekologického zemědělství. Možnosti zachování této vegetace jsou na extenzivně obhospodařovaných políčkách, v chráněných územích a skanzenech.

Nomenklatorická poznámka. Kuhn (1937) popsal asociaci, kterou uvedl pod dvěma různými jmény, a to Lathyretum aphacae Kuhn 1937 a Lathyro aphacae-Silenetum noctiflorae Kuhn 1937. Podle originální diagnózy tato asociace odpovídá zčásti asociaci Caucalido platycarpi-Conringietum orientalis Klika 1936 a zčásti asociaci Lathyro tuberosi-Adonidetum aestivalis Kropáč et Hadač in Kropáč et al. 1971. Obě jména Kuhnovy asociace (tj. Lathyretum aphacae Kuhn 1937 a Lathyro aphacae-Silenetum noctiflorae Kuhn 1937) typifikujeme snímkem 1 v tabulce 7 (Kuhn 1937: 38–39) – lectotypus hoc loco designatus. Tím se tato jména stávají mladšími syntaxonomickými synonymy asociace Caucalido platycarpi-Conringietum orientalis Klika 1936, které tento snímek odpovídá.