Struktura a druhové složení. Parožnatka Chara braunii tvoří zapojené submerzní nízké porosty provázené několika druhy hydrofytů (např. Lemna minor), k nimž v mělčích vodách přistupují bahenní druhy, jako jsou Alisma plantago-aquatica a Eleocharis acicularis. V porostech této asociace se vyskytuje zpravidla kolem 5–10 druhů na ploše 1–4 m².
Stanoviště. Tato vegetace se u nás vyskytuje v mělkých stojatých vodách. Fytocenologickými snímky byla zatím doložena z louží ve vypuštěných rybích sádkách a z částečně letněných rybníků (Šumberová, nepubl.), a to z vody hluboké 10–30 cm. Tato stanoviště jsou eutrofní, neboť i sádky a menší nehnojené rybníky bývají napájeny vodou z velkých chovných rybníků. Dno ve snímkovaných porostech bylo jílovité, často s 1–3 cm silnou vrstvou úživného bahnitého sedimentu. Diagnostický druh Chara braunii však roste i v rybnících a sádkách s písčitým dnem. V domácí i zahraniční literatuře (Migula 1897, Husák 1985, Urbaniak 2007) je tato vegetace uváděna hlavně z rybníků s extenzivním hospodařením a pravidelným letněním. V zahraničí se nachází převážně v litorálu stojatých vod o hloubce do 1 m, s pH kolem 7 a s písčitým, jílovitým nebo bahnitým dnem (Corillion 1957, Coldea & Sanda in Coldea 1997: 25–32, Urbaniak 2007) a malým obsahem vápníku (Pott 1995). Existují však i údaje o výskytu porostů parožnatky C. braunii v zatopených těžebních jamách s velkým obsahem vápníku v substrátu dna (Krause & Lang in Oberdorfer 1998: 78–88). Výskyt je možný i v zakalených vodách (Corillion 1957), menších tocích (Blaženčić 2004) a na rýžovištích (Krause 1997). Velká průhlednost vody a vyšší letní teploty v subtropických oblastech umožňují růst druhu C. braunii až v hloubkách kolem 8 m (Nagasaka et al. 2002). Na druhé straně se C. braunii vyskytuje i v periodických vodách, a to dokonce v aridních oblastech.
Dynamika a management. Porosty této asociace jsou přirozenou vegetací mezotrofních až eutrofních stojatých vod. U nás byly v minulosti zřejmě vázány hlavně na mělké vody v aluviích, současné výskyty jsou známy pouze z antropogenních stanovišť. Corillion (1957) považuje Charetum braunii za pionýrské společenstvo s letním vývojem; jeho porosty jsou většinou maloplošné. Sukcesně navazující vegetací jsou zejména některé typy rákosin, s nimiž Charetum braunii může tvořit mozaiku (Corillion 1957). V nádržích s menším množstvím živin, kde je sukcese vegetace pomalá, lze uplatňovat bezzásahový management. Na stanovištích s eutrofní vodou je však nezbytné občas omezit konkurenčně silnější makrofyty a rákosiny. Na sádkách se tak děje v rámci běžného hospodaření, neboť na podzim před napuštěním sádek jsou porosty mokřadních bylin na dně nádrží posečeny a vyhrabány. V průběhu vegetačního období bývá vegetace na dně sádek omezována i herbicidy; maloplošné porosty parožnatek v mělkých zaplavených prohlubních to však neovlivňuje, neboť nebývají postřikem zasaženy. Plošná aplikace herbicidů do vodního prostředí však způsobuje ústup porostů s Chara braunii (Pott 1995). Na sádkách v Hluboké nad Vltavou se společenstvo objevuje každoročně; oospory zde zřejmě úspěšně přežívají na dně nádrží. V rybnících, kde vhodné podmínky pro výskyt C. braunii vznikají často nepravidelně a s odstupem více let (Urbaniak 2007), dochází k regeneraci porostů pravděpodobně rovněž z oospor uchovaných v substrátu dna. Přežívání oospor v půdní bance, dokonce i po vyschnutí vody, bylo experimentálně doloženo z několika rybníků v Českobudějovické pánvi (Šumberová & Ducháček, nepubl.) a potvrzují ho i údaje z různých typů mokřadů v zahraničí (Rybicki et al. 2001, Porter et al. 2007). Pro zabezpečení stabilního výskytu asociace Charetum braunii v rybnících je zřejmě nejvhodnějším využitím lokalit odchov rybího plůdku nasazeného na jedno vegetační období a pravidelné částečné letnění. Možné je i občasné zařazení fáze s tržním kaprem; během ní je sice rozvoj porostů asociace Charetum braunii nepravděpodobný, avšak současně je potlačena sukcese konkurenčně silnější vegetace.
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace u nás nejspíš nikdy neměla přímé hospodářské využití. V rybnících přispívá k rozvoji přirozené rybí potravy a může poskytovat úkryt rybímu plůdku. Ohrožuje ji silná eutrofizace vod, plošné používání herbicidů ve vodách a změny v obhospodařování existujících lokalit.