Svaz Cystopteridion zahrnuje štěrbinovou vegetaci bazických, převážně vápencových skalních stěn a zdí. Skály osídlené touto vegetací jsou v České republice tvořeny převážně vápencem, vápnitým pískovcem, diabasem a spilitem. Dosti hojné jsou malé porosty (nejvýše o ploše několika m²) vázané na vápnité vložky nebo vápencem vyplněné tektonické poruchy v kyselých algonkických břidlicích, kvádrových pískovcích a v některých metamorfovaných horninách. Stavební materiál zdí kolonizovaných touto vegetací je různého původu i chemismu, rozhodující je však přítomnost karbonátů v maltě, která slouží jako pojivo.

Z cévnatých rostlin se ve společenstvech tohoto svazu vyskytují zejména kapradiny Asplenium ruta-muraria. A. trichomanes (vyjma A. trichomanes subsp. trichomanes), Cystopteris fragilis, Gymnocarpium robertianum, vzácně též Asplenium viride. Ceterach officinarum. Polystichum spp. aj. Na přirozených stanovištích je místy doprovázejí vápnomilné druhy skalních trávníků (např. Saxifraga paniculata a Sesleria caerulea), zatímco pro antropogenní stanoviště je příznačný výskyt četných druhů ruderálních. V mechovém patře je významná účast vápnomilných druhů, jako jsou Encalypta streptocarpa. Preissia quadrata. Tortula muralis nebo lišejníky z rodu Caloplaca. Oproti štěrbinovým společenstvům silikátových podkladů jsou v této vegetaci častější nitrofilní druhy Campanula trachelium. Chelidonium majus. Stellaria media, Urtica dioica aj. Mimo území České republiky společenstva tohoto svazu obsahují větší počet dvouděložných chasmofytů, které se u nás nevyskytují, např. Campanula cochleariifolia. Moehringia muscosa . Valeriana tripteris. Vegetace svazu Cystopteridion je udávána z Francie (Julve 1993), pohoří Jura ve Švýcarsku (Richard 1972), Alp a středoevropských hercynských pohoří (Mucina in Grabherr & Mucina 1993: 241–275, Oberdorfer in Oberdorfer et al. 1998: 23–38), Karpat (Valachovič in Valachovič et al. 1995: 15–41, Coldea in Coldea 1997: 149–168), pohoří Balkánu (Brandes 1992) a Skandinávie (Dierßen 1996).