Struktura a druhové složení. Tato asociace sdružuje rozvolněné stepní trávníky na písčinách s dominancí trsnatých trav kostřavy pochvaté Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii) a paličkovce šedavého (Corynephorus canescens), v některých porostech také kavylu písečného (Stipa borysthenica). Společně se vní vyskytují druhy subatlantské (Corynephorus canescens, Jasione montana, Spergula morisonii aj.) a druhy kontinentální (Carex supina, Erysimum diffusum, Festuca vaginata subsp. dominii, Helichrysum arenarium, Stipa borysthenica aj.). Ve srovnání s jinými psamofilními trávníky jde o druhově bohatší vegetační typ, nejčastěji s 25–35 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Porosty jsou nízké, rozvolněné, s pokryvností bylinného patra zpravidla v rozpětí 70–80 %. Hojně jsou zastoupeny mechy, zejména akrokarpní druhy Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum, a keříčkovité lišejníky rodu Cladonia. Pokryvnost mechového patra zpravidla dosahuje 20–70 %.
Stanoviště. Asociace je vázána na částečně stabilizované křemičité váté písky na rovinách nebo velmi mírných svazích. Oblast jejího rozšíření v České republice je teplá a suchá, s průměrnou roční teplotu 8,5–9,5 °C a ročními srážkovými úhrny kolem 550 mm. Písky jsou téměř bez uhličitanu vápenatého, s pH 4,6–5,8 a malým podílem humusu, zpravidla mezi 0,5–3 % (Vicherek 1975). Projevuje se zde výrazné letní sucho, a proto má většina druhů fenologické optimum mezi polovinou května a polovinou června a později omezují růst.
Dynamika a management. Diantho-Festucetum vaginatae je sekundární vegetace vzniklá na místě původních borových doubrav (Šmarda 1961a). Udržuje se na periodicky narušovaných místech na vojenských cvičištích a protipožárních bezlesých pásech podél železničních tratí. Po silnějším narušení, např. po častějších přejezdech těžkých vozidel, se obnažují holé písčité plochy, které znovu osídlují zejména druhy subatlantských vátých písků. Tato iniciální sukcesní stadia odpovídají asociaci Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis. Pokud nejsou iniciální stadia narušována, písek se během několika let zpevní díky prorůstajícím kořenům a oddenkům rostlin. Takto zpevněné písky osídluje více kontinentálních druhů, zatímco poněkud klesá podíl jednoletých druhů, a tak vznikají porosty odpovídající asociaci Diantho-Festucetum vaginatae. Po další několikaleté sukcesi bez narušování se vegetace zapojuje, začíná převažovat Festuca ovina a současně ustupují druhy časnějších sukcesních stadií. Tyto sukcesně pokročilejší trávníky odpovídají asociaci Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris. Přirozený sukcesní vývoj se může novým narušením vrátit do iniciální fáze. Uvedené tři asociace vytvářejí v terénu mozaiku ploch s různou historií narušování. Pro zachování této ochranářsky cenné vegetace je naprosto nezbytné mechanické narušování v několikaletých intervalech. Stejně důležité je odstraňování spontánně se šířících dřevin, zejména borovice lesní a akátu.
Variabilita. Vicherek (1975) rozlišil na Hodonínsku a Bzenecku subasociace Diantho-Festucetum vaginatae typicum Vicherek 1975 ms. a Diantho-Festucetum vaginatae stipetosum sabulosae Vicherek 1975 ms., z nichž druhá se odlišuje dominancí Stipa borysthenica. Tento druh v některých porostech dominuje, zatímco v jiných zcela chybí; celkové druhové složení však s jeho přítomností nebo pokryvností příliš nekoreluje. Spíš lze odlišit druhově chudší typy s menším množstvím kontinentálních druhů (přechody k asociaci Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis) a druhově bohaté typy, zpravidla s dominancí Festuca vaginata subsp. dominii.
Hospodářský význam a ohrožení. Porosty této asociace mají význam především pro ochranu vzácných druhů rostlin a bezobratlých živočichů. Mezi kriticky ohrožené patří dominanty porostů Festuca vaginata subsp. dominii a Stipa borysthenica, z dalších kriticky ohrožených druhů se vyskytuje např. Carex stenophylla, Gypsophila paniculata a Silene viscosa. Vegetace je ohrožena zejména přirozenou sukcesí, zarůstáním borovicemi a zejména akátem.
Syntaxonomická poznámka. Vicherek (1975, viz též Kolbek & Vicherek in Moravec et al. 1995: 88–92) řadí Diantho-Festucetum vaginatae do svazu Armerion elongatae (v originále uváděn pod jménem Plantagini-Festucion ovinae Passarge 1964), který zahrnuje zapojené trávníky oligotrofních písčin v severní části střední Evropy. Vzhledem k silným fytogeografickým a ekologickým vztahům k panonským písečným stepím však tuto vegetaci řadíme do svazu Festucion vaginatae. Stejné řešení přijala pro Slovensko Stanová (in Valachovič et al. 1995: 119–127).