Struktura a druhové složení. Toto suchomilné společenstvo vytváří řídké rozvolněné porosty, ve kterých se s větší pokryvností vyskytuje jednoletá tráva milička menší (Eragrostis minor) a truskavec obecný (Polygonum arenastrum). Pravidelně jsou zastoupeny Poa annua a Plantago major, méně často se vyskytují Chenopodium album agg., Lolium perenne a Taraxacum sect. Ruderalia. Vedle Eragrostis minor se často uplatňují další suchomilné druhy typické pro slunná písčitá stanoviště, jako jsou Conyza canadensis, Digitaria sanguinalis, Portulaca oleracea a Setaria viridis. Na některých lokalitách, např. ve vnitřní části Prahy, se v této vegetaci pravidelně vyskytuje také neofyt Chenopodium pumilio (Jehlík 1997). Počet druhů cévnatých rostlin obvykle dosahuje 10–15 na plochách o velikosti 2–10 m². Pokryvnost bylinného patra je většinou malá a dosahuje kolem 40–70 %. Mechové patro se vyvíjí vzácně.
Stanoviště. Eragrostio-Polygonetum se vyskytuje zejména na silně osluněných, výhřevných stanovištích s písčitými půdami, které často obsahují příměs štěrku. Půdy jsou značně vysychavé a mají spíše menší obsah živin. Společenstvo osídluje sešlapávané plochy na okrajích silnic a dlážděných chodnících, kde rostliny rostou ve spárách dlažby. Často bývá fragmentárně vyvinuto v okolí sloupů elektrického vedení nebo při obrubnících chodníků, kde se hromadí jemný písek. Vyskytuje se převážně ve městech, ale je časté i na vesnicích.
Dynamika a management. Jde o společenstvo s převahou teplomilných druhů, které mají fenologické optimum v pozdním létě. Na intenzivněji sešlapávaných plochách často sousedí s porosty asociace Polygonetum arenastri a tvoří s nimi plynulé přechody. Naopak na méně narušovaných plochách na Eragrostio-Polygonetum často navazuje jednoletá ruderální vegetace svazu Eragrostion cilianensi-minoris. Oproti této vegetaci se však v asociaci Eragrostio-Polygonetum pravidelně uplatňují charakteristické druhy sešlapávaných míst. Jde tedy o přechodný vegetační typ mezi svazy Eragrostion cilianensi-minoris a Coronopodo-Polygonion, který je ve srovnání s ostatními společenstvy třídy Polygono-Poëtea relativně druhově bohatý. Porosty této asociace bývají na železnicích a nádražích často velkoplošně ničeny herbicidy. Ještě v osmdesátých letech 20. století byl výskyt společenstva omezen na vnitřní části větších měst. Dnes je v některých oblastech hojné i na vesnicích a šíří se už i mimo obce, např. do lomů.
Variabilita. Existují různé přechodné porosty k ruderální vegetaci svazu Eragrostion cilianensi-minoris. V některých porostech se může vedle Polygonum arenastrum s větší pokryvností uplatňovat místo Eragrostis minor i Digitaria sanguinalis nebo D. ischaemum (Jehlík 1986, Kovář & Lepš 1986).
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá hospodářský význam ani není ohroženo.
Syntaxonomická poznámka. Vzhledem k postavení asociace na přechodu mezi jednoletou ruderální a plevelovou vegetací a vegetací sešlapávaných stanovišť není její syntaxonomické zařazení jednotné a někteří autoři ji řadí do svazu Eragrostion cilianensi-minoris třídy Stellarietea mediae (např. Jarolímek et al. 1997, Čarni & Mucina 1998, Borhidi 2003). Vzhledem k hojnému zastoupení druhů sešlapávaných půd (např. Polygonum arenastrum) řadíme v tomto přehledu asociaci Eragrostio-Polygonetum do svazu Coronopodo-Polygonion třídy Polygono-Poëtea.