Struktura a druhové složení. V porostech převládá jednoleté proso vláskovité (Panicum capillare), vedle něhož se uplatňují další severoamerické neofytní druhy, jako je Amaranthus retroflexus a Conyza canadensis. Rovněž jsou přítomny další druhy jednoletých trav, např. Bromus tectorum, Digitaria sanguinalis, Setaria verticillata a S. viridis. Na výslunných okrajích železničních tratí pronikají do porostů teplomilné druhy, jako je Atriplex tatarica, Berteroa incana, Diplotaxis tenuifolia a Rumex patientia. Porosty jsou spíše rozvolněné, jen vzácně dosahují pokryvnosti 80–90 %. Na plochách o velikosti 10 m² se vyskytuje zpravidla 15–20 druhů cévnatých rostlin. Z mechorostů byl vzácně zaznamenán výskyt druhu Bryum argenteum.

Stanoviště. V sousedních středoevropských zemích se společenstvo vyskytuje na nádražích, železničních a tramvajových tratích, překladištích, vlečkách, případně na okrajích kukuřičných polí (Mucina in Mucina 1993: 110–168). Půdy jsou vysychavé, antropogenní, s velkým podílem písku a skeletu a širokým rozpětím pH (Jarolímek et al. 1997). V České republice bylo Eragrostio-Panicetum nalezeno na škváropísčitých půdách s příměsí hnědouhelné drti na železniční trati v Brně (Grüll 1997). Vedle uvedeného stanoviště se porosty Panicum capillare nově šíří na silničních krajnicích.

Dynamika a management. Panicum capillare je severoamerický neofyt, který se ve střední Evropě šíří především podél železničních tratí a na svazích kolem nově budovaných dálničních úseků. Často se pěstuje jako okrasná tráva v zahrádkách (Grüll 1997). V Severní Americe roste na písčitých prériích, okrajích cest a březích vod (Raabe & Brandes 1988). Porosty s tímto druhem jsou efemérní, s fenologickým optimem v srpnu až září.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá žádný hospodářský význam. Jeho budoucí šíření na nové lokality a další typy stanovišť je pravděpodobné.