Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje nezapojené porosty o pokryvnosti do 35 %, jejichž vzhled určují krátkověké suťové byliny, kromě konopice úzkolisté (Galeopsis angustifolia) ještě Epilobium collinum, Lactuca viminea, Microrrhinum minus a Teucrium botrys. Tyto štíhlé druhy jsou fyziognomicky nápadné, ačkoli jejich pokryvnost bývá malá. Spolu s nimi se vyskytují četné ruderální druhy, jak jednoleté (např. Fallopia convolvulus a Lactuca serriola), tak vytrvalé (např. Artemisia absinthium, Convolvulus arvensis, Echium vulgare a Torilis japonica), a druhy suchých trávníků (např. Melica transsilvanica, Salvia verticillata, Sanguisorba minor a Sedum album). V porostech bylo zpravidla zaznamenáno kolem 15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro obvykle chybí.
Stanoviště. Dominantní Galeopsis angustifolia spolu s dalšími suťovými bylinami (např. Microrrhinum minus) potřebuje výslunné sutě s minerální, nepříliš humózní půdou. Proto má tato asociace optimum v horních částech sutí s erozním mikroreliéfem, případně na sutích antropogenního původu nebo ve štěrku v kolejištích. Je typickým společenstvem čerstvě vytěžených lomů, kde v prvních 10–20 letech kolonizuje osypy pod stěnami, ale i odvaly, štěrkové kraje cest a kamenitý materiál na lomových etážích. Horninovým podkladem je na přirozených lokalitách vápenec, spilit, paleoandezit a algonkické břidlice, v lomech i diabas, čedič a patrně i další bazické horniny.
Dynamika a management. Vzhledem k malé pokryvnosti a převaze štíhlých jednoletek s drobnou a řídkou kořenovou soustavou nedokáže tato vegetace účinně blokovat pohyby sutě. Porosty spíše pasivně následují pohyb suti. Na přirozených stanovištích se porosty této asociace objevují a zanikají v závislosti na pohybech suti a vzniku nebo mizení dočasně stabilnějších ploch. V průběhu sukcese tato vegetace přechází na stabilnějších plochách v porosty sukulentů (asociace Alysso alyssoidis-Sedetum), květnaté bylinné lemy (např. asociace Geranio sanguinei-Dictamnetum albi) nebo i v křoviny. Díky této dynamice se v rámci určité lokality společenstvo udržuje trvale. Na méně strmých svazích mohou být porosty ovlivněny i příležitostnou pastvou zvěře. Na antropogenních stanovištích se porosty objevují jednorázově na počátku sukcese a později se sukcesí mění v ruderální společenstva; časté jsou např. sukcesní přechody k asociaci Dauco carotae-Crepidetum rhoeadifoliae.
Variabilita. Lze odlišit tři varianty:
Varianta Daucus carota (SCA02a) je omezena na sukcesně nejmladší antropogenní lokality. V druhově velmi chudých porostech převažují ruderální druhy, jako jsou Arrhenatherum elatius, Daucus carota a Poa compressa.
Varianta Asperula cynanchica (SCA02b) je vázána na výslunné sutě z bazických hornin na přirozených i starších antropogenních stanovištích v mezoklimaticky velmi teplých územích. Obsahuje četné druhy suchých trávníků, např. Asperula cynanchica, Bupleurum falcatum, Galium glaucum, Lactuca viminea, Melica transsilvanica a Origanum vulgare.
Varianta Poa nemoralis (SCA02c) se vyskytuje v chladnějších oblastech, na živinami méně zásobených horninách nebo na přistíněných, humifikovaných nebo poněkud zahliněných sutích přirozeného i antropogenního původu. Odlišuje se převahou druhů suťových lesů, např. Cardaminopsis arenosa, Epilobium collinum, Geranium robertianum, Impatiens parviflora, Poa nemoralis, Vincetoxicum hirundinaria a Urtica dioica.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo není ohroženo přímým vlivem člověka, naopak se šíří na antropogenních lokalitách. Jsou na ně vázány některé druhy ohrožené (zejména Galeopsis angustifolia a Teucrium botrys) nebo vzácnější (Lactuca viminea).