Struktura a druhové složení. Společenstvo zahrnuje většinou zapojenou vegetaci vysokých širokolistých bylin s dominantním jednoletým až dvouletým bolehlavem plamatým (Conium maculatum). Porosty jsou většinou třívrstevné. V nejvyšší vrstvě rostou roztroušeně jedinci bolehlavu, který může dosahovat výšky až 2 m. Ve střední vrstvě se vyskytují další širokolisté hemikryptofyty (např. Arctium lappa, A. tomentosum, Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Cirsium arvense, Lamium album, Rumex obtusifolius a Urtica dioica), vysoké trávy (např. Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata a Elytrigia repens) a pravidelně jsou zastoupeny i některé jednoleté a dvouleté ruderální druhy (např. Atriplex sagittata, Carduus acanthoides, Chenopodium album agg., Galium aparine a Tripleurospermum inodorum). Častá je ovíjivá liána Convolvulus arvensis, vzácněji se vyskytuje také Calystegia sepium. V nižších vrstvách porostů jsou často, ale s malou pokryvností zastoupeny druhy snášející zástin, jako je Glechoma hederacea a Taraxacum sect. Ruderalia. Porosty obvykle obsahují 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro není vyvinuto.

Stanoviště. Toto teplomilné společenstvo se vyskytuje především na ruderálních stanovištích ve vesnicích a jejich okolí. Často se s ním lze setkat v areálech zemědělských podniků. Osídluje okolí hnojišť a kompostů, skládky, rumiště a příkopy kolem cest a silnic. Porosty byly zaznamenány také v sedimentační nádrži cukrovaru (Tlusták 1990), na odkališti (Kovář 1981) nebo na dně nepoužívané silážní jámy (Dostálek et al. in Kolbek et al. 2001: 164–278). Stanoviště jsou výslunná a teplá s mírně vlhkými až vysychavými kyprými hlinitými až hlinitopísčitými půdami. Charakteristický je pro ně dostatek dostupných živin. Častá je příměs stavebního materiálu, popela a různých zbytků organického materiálu.

Dynamika a management. Stanoviště jsou ovlivněna mechanickým narušováním, jako je přisypávání zeminy a organického odpadu nebo hrabání domácích zvířat. Díky těmto faktorům se společenstvo dlouhodobě udržuje a nepodléhá sukcesním změnám (Dostálek et al. in Kolbek et al. 2001: 164–278). Vyznačuje se dvěma sezonními aspekty (Hejný et al. 1979, Kopecký & Hejný 1992). Pozdně jarní aspekt (od května) je charakteristický výskytem vegetativních růžic ozimého až dvouletého bolehlavu plamatého (Conium maculatum) v nižší vrstvě a přítomností poléhavého ozimého svízele přítuly (Galium aparine). Později v létě ráz porostů udávají mohutní jedinci bolehlavu, které doprovázejí další vysoké hemikryptofyty a vytrvalá ovíjivá liána Convolvulus arvensis. Hyoscyamo-Conietum je v současnosti expanzivním typem vegetace. Přibližně od osmdesátých let 20. století se bolehlav plamatý začal šířit mimo vesnice, zejména v příkopech podél silnic a cest a v lemech polí, které mají příhodné vlhkostní podmínky a dobrou zásobu živin, zejména díky splachům z polí (Sádlo & Pokorný 2003, Sádlo & P. Pyšek 2004). Zdá se, že je odolný vůči herbicidům používaným při ochraně polních kultur.

Hospodářský význam a ohrožení. Hyoscyamo-Conietum je v současných vesnicích na ústupu kvůli zániku vhodných stanovišť. Naopak se ale šíří na okrajích cest a polí. Nemá hospodářský význam a většinou se v něm nevyskytují vzácné nebo ohrožené druhy. Conium maculatum je silně jedovatá rostlina (Křísa in Slavík et al. 1997: 310–311).