Struktura a druhové složení. Lathyro-Adonidetum je tvořeno jednoletými teplomilnými druhy polních plevelů. Vytváří dvouvrstevné až třívrstevné porosty v závislosti na typu plodiny. Pokryvnosti jednotlivých druhů jsou velmi různorodé a závisejí na intenzitě agrotechnických zásahů. Zpravidla dominují druhy Anthemis austriaca, Consolida regalis a Sinapis arvensis, často se v početných populacích vyskytuje také Adonis aestivalis. Výška horní vrstvy porostů odpovídá výšce plodiny, která zpravidla dosahuje 60–100 cm. Horní vrstvu tvoří druhy Adonis aestivalis, Camelina microcarpa, Descurainia sophia aj. Ve střední a nižší vrstvě rostou druhy Anagallis arvensis, A. foemina, Anthemis austriaca. Caucalis platycarpos, Viola arvensis aj. V porostech jsou časté bylinné liány, např. Convolvulus arvensis, Fallopia convolvulus, Galium aparine. G. spurium a Lathyrus tuberosus. Druhové složení doplňují plevele bez vyhraněných stanovištních nároků, např. Chenopodium album agg., Cirsium arvense, Polygonum aviculare, Taraxacum sect. Ruderalia a Tripleurospermum inodorum. Společenstvo je druhově bohaté; na plochách o velikosti 20–100 m² se zpravidla vyskytuje 25–35 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro se objevuje jen vzácně a s malou pokryvností.
Stanoviště. Společenstvo se vyskytuje především v obilninách, v rozvolněných porostech na okrajích polí s řepkou olejkou, na jednoletých úhorech a na okrajích neobdělávaných polí. Optimum výskytu má v kolinním stupni v nadmořských výškách do 350 m, v Bílých Karpatech bylo zaznamenáno i ve 400 m n. m. (Otýpková 2001). Půdy jsou převážně černozemě a hnědozemě na vápnitých substrátech, nejčastěji na spraši. Méně často jde o rendziny a pararendziny (Kropáč 1981). Vzácně roste toto společenstvo na těžkých hnědozemích a luvizemích (Otýpková 2001). Lathyro-Adonidetum je teplomilnější a bazifilnější společenstvo než Euphorbio exiguae-Melandrietum noctiflori, ale méně teplomilné a acidofilnější než Caucalido platycarpi-Conringietum orientalis.
Dynamika a management. Lathyro-Adonidetum se pravidelně obnovuje v jednoletých polních kulturách, především v obilninách. Střídání polních plodin se druhy tohoto společenstva přizpůsobily buď vytvářením vytrvalé semenné banky v půdě, nebo speirochorií (výsevem s plodinou). Fenologie většiny druhů odpovídá fenologickým fázím plodiny. Vývoji asociace Lathyro-Adonidetum na jaře zpravidla předchází výskyt asociace jarních efemérních plevelů Veronicetum hederifolio-triphylli. V optimu je Lathyro-Adonidetum na konci jara a začátku léta. Po sklizni plodiny se již neobnovuje. Na strništích je tato asociace zpravidla střídána vegetací svazu Veronico-Euphorbion. Většina jejích druhů je citlivá na použití herbicidů. Proto se výskyt asociace omezuje především na okraje polí, kde je porost plodiny rozvolněný a agrotechnické zásahy méně intenzivní. Mnoho plevelových druhů může dočasně růst v kontaktní vegetaci, jako jsou meze, železniční náspy a okraje polních cest.
Variabilita. Kropáč (2006) rozlišuje dvě subasociace, a to L. t.-A. a. typicum Kropáč 2006 bez diagnostických druhů a L. t.-A. a. raphanetosum Kropáč 2006 s výskytem acidofilních druhů Centaurea cyanus, Raphanus raphanistrum, Scleranthus annuus a Vicia tetrasperma. Podobně rozlišujeme varianty:
Varianta Anthemis austriaca (XBA02a) s diagnostickými druhy Anthemis austriaca a Camelina microcarpa. V této vegetaci se mohou navíc vyskytovat některé acidofilní druhy, např. Apera spica-venti a Centaurea cyanus. Tato varianta sdružuje porosty vyskytující se na lehkých, hlinitopísčitých až písčitých půdách.
Varianta Adonis aestivalis (XBA02b) s diagnostickými druhy Adonis aestivalis, Consolida regalis, Lathyrus aphaca, L. tuberosus, které rostou na hlinitých, spíše těžkých půdách. V porostech této varianty se nevyskytují acidofilní druhy typické pro předchozí variantu.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo má význam pro zachování biodiverzity jako biotop ohrožených druhů, mj. Adonis aestivalis, A. flammea, Anthemis austriaca, Lathyrus aphaca a Sherardia arvensis. Stejně jako ostatní typy plevelové vegetace je ohroženo přímou činností člověka, především používáním herbicidů.