Struktura a druhové složení. V porostech této asociace dominuje její diagnostický druh, submerzní bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), a na hladině se s vyšší pokryvností může vyskytovat také pleustofyt okřehek menší (Lemna minor). Ostatních druhů je málo a vyskytují se s nevelkou pokryvností. U nás byly ve fytocenologických snímcích této asociace zaznamenány zpravidla jen 2–3 druhy na ploše 5–16 m².
Stanoviště. U nás byla tato vegetace zjištěna pouze v aluviálních tůních a tůňkách ve slatiništních komplexech (Husák & Rydlo 1985, Rydlo 1998e, 2005a). V zahraničí je udávána i z mrtvých ramen, menších rybníků a kanálů (Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 31–44, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 131–150). Je vázána na mezotrofní až mírně eutrofní vody s vyšším obsahem vápníku (Doll 1991a, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 131–150). V zahraničí bylo zjištěno pH vody v rozmezí 7–8 (Sanda & Coldea in Coldea 1997: 18–24). Na dně nádrží bývá silná vrstva organického sedimentu. Asociace je na našem území vázána na teplé nížiny. V oblastech, kde se vyskytuje i Utricularietum australis, je zřetelná vazba těchto dvou bublinatek na různá vývojová stadia mělkých vodních nádrží: zatímco Utricularietum australis osídluje i nově vzniklá nebo člověkem vytvořená stanoviště, Lemno-Utricularietum se vyskytuje pouze ve vodách v pokročilejším stadiu zazemnění.
Dynamika a management. Přirozeným stanovištěm této vegetace jsou mělké aluviální vody. Na druhotná stanoviště se u nás nerozšířila, a proto je v současnosti její výskyt značně omezen. Mělké tůně v pokročilém stadiu zazemnění, které jsou typickým stanovištěm tohoto společenstva, totiž po regulaci vodních toků, omezení záplav a velkoplošném poklesu hladiny podzemní vody v krajině úplně nebo periodicky vysychají (Rydlo 1998e, 2005a). Na potenciálně vhodných stanovištích může být rozvoj asociace omezován také masovým rozvojem konkurenčně silnějších druhů makrofytů, např. okřehkových společenstev asociací Lemnetum minoris, Lemnetum gibbae a Lemno-Spirodeletum. Pro zachování společenstva je nezbytné zabezpečit vhodný vodní režim na existujících lokalitách. Revitalizace zahrnující mírné prohloubení nebo částečné odbahnění tůní jsou však vzhledem k ekologickým nárokům a vzácnosti této asociace riskantní.
Hospodářský význam a ohrožení. Asociace nemá přímé hospodářské využití a je významná spíše pro zachování biodiverzity. V teplých oblastech mimo naše území mohou její větší porosty působit problémy zarůstáním melioračních kanálů (Hejný 1960, Pokorný in Hejný 2000a: 112–113). Největší ohrožení pro tuto vegetaci spočívá v přímém ničení nebo postupné degradaci vhodných stanovišť.