Struktura a druhové složení. Jde o společenstvo středně vysokých jednoletých druhů s dominancí sveřepu střešního (Bromus tectorum). Spolu s ním se vyskytují drobné efemérní jednoletky, např. Capsella bursa-pastoris, Erophila verna a Lepidium ruderale. Tyto rostliny během pozdního jara zasychají a uvolňují prostor ruderálním druhům kvetoucím v létě, např. Atriplex patula, Conyza canadensis, Crepis capillaris, C. tectorum, Elytrigia repens, Lactuca serriola. Na starých zdech a zbořených domech, kde se může společenstvo také vyskytovat, se vedle druhu Bromus tectorum objevují sukulentní druhy (např. Hylotelephium maximum a Sedum sexangulare) a hojněji jsou zastoupeny mechy (Zaliberová 1982). Porosty sveřepu střešního jsou nízké (15–30 cm). Pokryvnost vegetace je závislá na typu stanoviště a může kolísat od 25 do 90 %, velmi často jsou však porosty hustě zapojené. Obsahují nejčastěji 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechorosty často chybějí, místy se však s různou pokryvností vyskytují např. druhy rodu Bryum, Ceratodon purpureus nebo Pleurozium schreberi.
Stanoviště. Linario-Brometum tectorum se vyskytuje na výhřevných, silně osluněných, vysychavých písčitých půdách, na různých navážkách nebo hromadách štěrku a škváry podél komunikací. Velmi často se vyskytuje na železničních nádražích a v kolejištích železničních tratí (Grüll 1978, 1990). Jinými typickými stanovišti jsou koruny rozpadajících se kamenných a cihlových zdí (Kopecký & Hejný 1992). Fytocenologické snímky pocházejí jak z větších měst, tak z obcí; společenstvo se také vyskytuje na hradních zříceninách.
Dynamika a management. Linario-Brometum tectorum patří k jarním vegetačním typům. Dominantní druh Bromus tectorum je ozimý terofyt, který kvete a vytváří nejbohatší populace zpravidla v květnu a začátkem června. Později usychá, celé porosty mizí a na lokalitě zůstává pouze několik letních jednoletých druhů a vytrvalé druhy (např. Erysimum durum s. l. a Geranium robertianum). Ve starších fytocenologických pracích bylo společenstvo se sveřepem střešním označováno za ustupující archeofytní typ ruderální vegetace, který se vyskytuje především na polorozpadlých zdech v obcích nebo na valech starých hradišť (Hejný et al. 1978, 1979). V poslední době se však kromě zmíněných stanovišť mnohem častěji objevuje na navážkách podél silnic a železničních tratí (Grüll 1978, 1990). Podle doložených fytocenologických snímků společenstvo ustupuje z intravilánů obcí a šíří se spíše podél komunikací. Kontaktní vegetací mohou být jiné typy ruderální vegetace nebo společenstva sešlapávaných půd třídy Polygono arenastri-Poëtea annuae (Zaliberová 1982).
Hospodářský význam a ohrožení. Hospodářský význam společenstva je zanedbatelný. Osídluje nezpevněné substráty, kde částečně zabraňuje erozi. Neobsahuje vzácné druhy rostlin a pro ochranu biodiverzity je nevýznamné.