Struktura a druhové složení. Diagnostickým druhem je výrazně zapáchající merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria), který vytváří šedozelené, víceméně zapojené, nízké porosty, ve kterých se vyskytuje jen málo jiných rostlin. Častým doprovodným druhem je Polygonum arenastrum ze skupiny P. aviculare agg. Z dalších jednoletých druhů se uplatňují např. Capsella bursa-pastoris, Lepidium ruderale, Malva neglecta a Sonchus oleraceus. Víceleté druhy jsou vzácné; z nich se s větší stálostí objevují pouze hemikryptofyty snášející sešlap: Lolium perenne, Plantago major a Taraxacum sect. Ruderalia (Gutte & A. Pyšek 1976). Porosty jsou maloplošné, pokryvnost bylinného patra se pohybuje okolo 70 % a jeho výška nepřesahuje zpravidla 20 cm. Na plochách o velikosti 4 m² se obvykle vyskytuje 6–10 druhů cévnatých rostlin. Mechorosty zpravidla chybějí.

Stanoviště. Malvo-Chenopodietum vulvariae se obvykle vyvíjí jen maloplošně na specifických stanovištích, které jsou pravidelně zásobeny amoniakálními látkami, zejména močovinou (Jarolímek et al. 1997). Porosty vznikají u pat jižně orientovaných zdí, na osluněných místech a půdách, které jsou suché, bohaté dusíkem a silně alkalické (A. Pyšek 1973, 1992). Častý je výskyt společenstva také na rozvolněných okrajích městských trávníků nebo u pat vysazených okrasných stromů (Fajmon & Simonová 2008). Substrátem je buď písek nebo škvára, často obohacená o maltu, a půdy jsou proto neutrální až zásadité reakce. Asociace se vyskytuje jen v teplých územích do nadmořské výšky 300 m (Gutte & A. Pyšek 1976).

Dynamika a management. Toto terofytní společenstvo se optimálně vyvíjí ve vrcholném létě a na začátku podzimu, neboť většina jeho druhů klíčí až za vysokých denních teplot. Vyskytuje se až do prvních mrazivých dní. Podmínkou jeho vzniku je malá konkurence vytrvalých druhů rostlin. Pouze tehdy se může uplatnit konkurenčně velmi slabé Chenopodium vulvaria (Gutte & A. Pyšek 1976), které snáší občasný sešlap a seč. Po ukončení disturbancí a následném rozrůstání vytrvalých druhů přetrvává společenstvo na lokalitě pouze krátkodobě. Zaniká nejčastěji kvůli šíření trav Lolium perenne a Poa pratensis s. l. (A. Pyšek 1973). V současnosti je Malvo-Chenopodietum vulvariae ustupujícím typem archeofytní vegetace.

Hospodářský význam a ohrožení. Z hospodářského hlediska je společenstvo bezvýznamné a v současné době rychle ustupuje. Je ohroženo postupnou přeměnou obcí, ve kterých mizí stanoviště bohatá amoniakálním dusíkem. V posledních letech se však nově objevují porosty ve městech na rozvolněných okrajích trávníků a u pat okrasných stromů, a to zpravidla na místech s psími exkrementy. Téměř výhradně v tomto společenstvu se vyskytuje ohrožený druh Chenopodium vulvaria.