Struktura a druhové složení. Jde o vesnické ruderální společenstvo s dominancí výrazně aromatického rmenu smrdutého (Anthemis cotula), ve kterém dále rostou např. Matricaria discoidea, Persicaria amphibia, P. hydropiper a Potentilla anserina. Naopak méně časté jsou poléhavé slézy Malva neglecta a M. pusilla. Vegetace je zpravidla dvouvrstevná, mezernatá. Vyšší vrstva, která dosahuje výšky asi 25 cm, je tvořena dominantními druhy Matricaria discoidea a Anthemis cotula. V nižší vrstvě jsou zastoupeny nízké poléhavé druhy sešlapávaných půd, např. Plantago major, Poa annua, Polygonum arenastrum a Potentilla anserina. Na plochách o velikosti 10–15 m² bylo zaznamenáno 15–20 druhů cévnatých rostlin. Zastoupení mechového patra je nevýznamné.
Stanoviště. Stanoviště této asociace jsou ve srovnání s ostatními společenstvy svazu Malvion neglectae více sešlapávaná a půdy jsou velmi ulehlé (Mucina 1987b), čerstvé až vlhké, neutrální, s velkým obsahem dusíku a fosforu organického původu, ať už jde o drůbeží trus nebo zahradní kompost. Povrch půdy je místy vysychavý, zraňovaný hrabáním slepic, ale místy bývají přítomny i mělké louže nebo odtokové stružky (Sádlo in Kolbek et al. 2001: 175–176). Typickými stanovišti jsou zastíněné sešlapávané drůbeží výběhy, vesnické dvorky a mírně frekventované nedlážděné postranní uličky (Jarolímek & Zaliberová 1995, Sádlo in Kolbek et al. 2001: 175–176).
Dynamika a management. Toto terofytní společenstvo má fenologické optimum v plném až pozdním létě, kdy postupně vykvétají druhy Anthemis cotula a Matricaria discoidea. Vývoj společenstva je ukončen v říjnu. Pro udržení porostů na lokalitě je potřebné extenzivní zraňování půdního povrchu, které brání rozrůstání vytrvalých rostlin, především trav. Důležité je také oštipování rostlin drůbeží a přehnojení drůbežím trusem. Zatímco na silně sešlapávaných lokalitách přechází společenstvo ve vegetaci svazu Coronopodo-Polygonion arenastri, na obnažených sušších místech je nahrazováno vytrvalými typy ruderální vegetace, především vegetací svazu Onopordion.acanthii (Mucina 1987b).
Variabilita. V České republice je variabilita této vegetace dána rozdílem mezi výskyty na silně disturbovaných lokalitách s převahou jednoletých ruderálních druhů a výskyty na okrajích sešlapávaných stanovišť s převahou vytrvalých poléhavých druhů rostlin. Vzhledem k malému počtu fytocenologických snímků však nerozlišujeme žádné varianty.
Hospodářský význam a ohrožení. V současnosti je společenstvo dosti vzácné a dále ustupuje. Mizí postupnou přeměnou vesnic podle vzoru městských vilových čtvrtí (Sádlo in Kolbek et al. 2001: 175–176). Rmen smrdutý (Anthemis cotula) patří mezi silně ohrožené druhy české flóry.