Trávníky svazu Nardion strictae se vyskytují v pohořích dosahujících nad alpínskou hranici lesa; zde jsou soustředěny nejen nad ní, zejména na mírně eutrofních stanovištích v obvodu karů, ale i na odlesněných enklávách v lesním stupni. Půdy nejsou trvale vlhké, a proto dochází jen k malému hromadění stařiny. V České republice se tato vegetace vyskytuje nejčastěji v oblastech s průměrnými ročními teplotami v rozsahu 1–4 °C a ročními srážkovými úhrny mezi 1300–1500 mm.

Vedle dominantní smilky tuhé (Nardus stricta) jsou tato společenstva tvořena většinou nízkými druhy trav (např. Agrostis capillaris, Anthoxanthum alpinum, Avenella flexuosa, Festuca rubra agg. a Phleum rhaeticum) a různými širokolistými bylinami. Vyšší druhy trav bývají přítomny, často ale nekvetou. Běžné jsou i vyšší druhy širokolistých bylin, např. Ranunculus platanifolius, Silene dioica, S. vulgaris a Veratrum album subsp. lobelianum. V porostech se vyskytuje více druhů, které mají optimum výskytu nad horní hranicí lesa, ale ve smilkových trávnících tohoto svazu a případně i svazu Nardo strictae-Agrostion tenuis sestupují i níže. Příkladem těchto druhů je Anthoxanthum alpinum, Campanula bohemica, Luzula sudetica, Potentilla aurea, Pulsatilla alpina subsp. austriaca, Rhinanthus pulcher, Thesium alpinum a Viola lutea subsp. sudetica. Pronikají sem i některé alpínské jestřábníky nebo hybridogenní druhy jestřábníků, které mají jako jeden z rodičovských druhů Hieracium alpinum. Naopak chybějí relativně teplomilné druhy smilkových trávníků nižších poloh, které vymezují především svaz Violion caninae, např. Campanula rotundifolia, Pimpinella saxifraga a Viola canina. Vyskytují se i některé druhy mezofilních luk a pastvin, jako je Leontodon hispidus, který má v okolí lesní hranice jedno z ekologických optim. Další typické luční druhy (např. Campanula patula, Leucanthemum vulgare agg. a Plantago lanceolata) však chybějí.

Společenstva svazu Nardion strictae jsou rozšířena v horských oblastech střední a západní Evropy od Pyrenejí (Braun-Blanquet 1948), přes francouzský Centrální masiv (Braun-Blanquet 1926, Luquet 1926), Vogézy, Schwarzwald, Alpy (Oberdorfer in Oberdorfer 1993a: 208–248, Peppler-Lisbach & Petersen 2001), Sudety, Západní a Východní Karpaty (Šomšák 1971, Sanda et al. 1999) a Severní Apeniny (Lüdi 1943). V dalších pohořích Pyrenejského a Balkánského poloostrova a v Jižních Karpatech se vyskytují podobná společenstva, která ale už mají odlišnější druhové složení a jsou řazena do vikariantních svazů (Krahulec 1985). V České republice byla dříve směšována společenstva svazu Nardion strictae s arkticko-alpínskými smilkovými trávníky svazu Nardo strictae-Caricion bigelowii ze třídy Juncetea trifidi. Rozlišení těchto dvou svazů zdůvodnil Jeník (1961).