Struktura a druhové složení. Tato asociace vytváří nezapojené porosty se sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a jihoevropsko-západoasijskou kapradinou podmrvkou hadcovou (Notholaena marantae). Oba druhy jsou ve střední Evropě vázány na ultrabazické horniny, v naprosté většině případů na hadce. Doprovází je bazifilní druh Asplenium ruta-muraria a teplomilné druhy skalních stepí, např. Allium flavum, A. senescens subsp. montanum, Alyssum montanum, Festuca pallens, Genista pilosa, Potentilla arenaria a Sedum album. Porosty obsahují obvykle jen 5–10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 2–10 m². Mechové patro má většinou jen malou pokryvnost nebo chybí. Vyskytují se v něm nejčastěji Hypnum cupressiforme nebo Syntrichia ruralis.
Stanoviště. Jde o vegetaci výslunných hadcových skal, která se u nás vyskytuje v nadmořské výšce 260–300 m a oblastech s ročním úhrnem srážek jen kolem 550 mm. Osídluje strmé, jižně orientované skalní stěny, které mají málo terásek s akumulací humusu a minerální půdy, jež by byly vhodné pro uchycení cévnatých rostlin. V těchto akumulacích mělké půdy byl zjištěn plně nasycený sorpční komplex a pH 6,8–7,2, tedy výrazně vyšší hodnota než u předchozí asociace (Vicherek 1970). Kapradiny však spíše než na těchto teráskách rostou ve skalních štěrbinách a mělkých rozsedlinách, které jsou částečně stíněny alespoň po část dne.
Dynamika a management. Jde o dlouhodobě stabilní společenstvo, které nevyžaduje žádný management. Výskyt druhu Notholaena marantae je u Mohelna znám od 19. století (Juratzka 1858) a nijak výrazně se od té doby nezměnil. Na tamních hadcových lokalitách se sice ve druhé polovině 20. století rozšířila borovice, která obsadila velkou část bývalých pastvin, strmé skály s výskytem této vegetace však nebyly zarůstáním postiženy.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá žádný hospodářský význam, je však významné pro ochranu biodiverzity jako biotop kapradiny Notholaena marantae, která je považována za kriticky ohrožený druh české flóry (Holub & Procházka 2000). Důvodem pro toto zařazení je však spíše její vzácnost než zmenšování populace. Druh může být ohrožován botanickým sběratelstvím, jeho stanoviště však bezprostředně ohroženo není. Lokalita u Mohelna je chráněna jako součást národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step.
Syntaxonomická poznámka. Vicherek (1970) provedl srovnání vegetace hadcových skal z lokalit ve Štýrsku, v Gurhofgrabenu a u Mohelna, na základě kterého popsal novou asociaci Cheilantho-Sedetum albi Vicherek 1970, zahrnující vegetaci z Gurhofgrabenu a Mohelna. Ve skutečnosti jsou rozdíly mezi skalní vegetací těchto hadcových ostrůvků velmi malé a projevují se hlavně výskytem druhu Jovibarba globifera subsp. hirta na štýrských hadcích, Allium flavum u Mohelna a Sedum album u Mohelna a v Gurhofgrabenu. Proto řadíme vegetaci všech těchto hadcových ostrůvků do jediné asociace.