Struktura a druhové složení. Tato asociace je fyziognomicky podobná asociaci předchozí, liší se však velkou pokryvností leknínu bílého (Nymphaea alba) a větší druhovou bohatostí. V natantní vrstvě může vedle leknínu dosahovat velké pokryvnosti i stulík žlutý (Nuphar lutea) a dále se v ní vyskytují zejména drobné pleustofyty, jako jsou Lemna minor a Spirodela polyrhiza. V submerzní vrstvě dosahuje velké pokryvnosti Ceratophyllum demersum, přítomno bývá i C. submersum, Myriophyllum verticillatum a některé druhy rdestů (Potamogeton spp.). Do porostů v mělčí vodě mohou vstupovat i druhy rákosin. V porostech této asociace se zpravidla vyskytuje 2–5 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–16 m².

Stanoviště. Nymphaeetum albae se u nás váže především na stojaté aluviální vody, jako jsou mrtvá ramena a tůně, vzácně je lze nalézt i v rybnících a v řekách s pomalu tekoucí vodou. Na rozdíl od předchozí asociace vyžaduje toto společenstvo vyrovnanější vodní režim. Nesnáší přílišné kolísání výšky vodního sloupce ani výrazné proudění, a proto se nevyskytuje v rychleji tekoucích vodách ani tůních, které pravidelně, byť krátkodobě vysychají (Rodwell 1995, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179). Stanoviště jsou plně osluněná nebo mírně zastíněná. Nádrže jsou zpravidla v pokročilejším stadiu zazemnění, s vrstvou organogenního bahna na dně. Společenstvo se nachází nejčastěji ve vodách o hloubce 50–100 cm, ze zahraničí je uváděno až z hloubek 2 m (Rodwell 1995). Vody s výskytem této vegetace jsou většinou mezotrofní nebo eutrofní. Podle údajů ze zahraničí se jejich pH pohybuje v rozmezí 7,0–9,3, zatímco pH substrátu je poněkud nižší. Obsah živin ve vodě se zpravidla pohybuje v širokém rozmezí, např. obsah iontů NH4+ kolísá v rozmezí 0,1–1 mg.l–1, PO43- 0–1,2 mg.l–1 a Ca2+ 5–70 mg.l–1, podobně je tomu i u substrátu (Szańkowski & Kłosowski 1999, Pełechaty & Kałuska 2003). Ekologická amplituda společenstva je pravděpodobně ještě širší, neboť zmiňované studie proběhly na jednom typu stanoviště. Některými autory (např. Pott 1995) je společenstvo uváděno i z dystrofních vod.

Dynamika a management. Společenstvo je přirozeným článkem sukcese mezotrofních a eutrofních vod v nivách velkých nížinných toků. Sukcesně navazuje na některá společenstva svazů Potamion (Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179) nebo na asociaci Nymphaeo albae-Nupharetum luteae, přičemž obsazuje mělčí tůně a mrtvá ramena v pokročilejší fázi zazemnění. Dále v sukcesi následují společenstva třídy Lemnetea a Phragmito-Magno-Caricetea. Stanoviště asociace Nymphaeetum albae byla nejvíce postižena regulacemi vodních toků v průběhu 20. století. Společenstvo se vyznačuje velkou produkcí biomasy, a tím přispívá k rychlému zazemňování (Koch 1926, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 153–179). Po omezení záplav se tento proces ještě urychlil, mělké tůně trpí nedostatkem vody a omezila se i tvorba nových stanovišť. Kvůli těmto změnám v druhé polovině 20. století společenstvo z většiny dřívějších lokalit vymizelo, mimo jiné i proto, že na rozdíl od stulíkových porostů asociace Nymphaeo albae-Nupharetum luteae jen výjimečně osídluje vodní toky (u nás zřejmě jen Labe; Rydlo 2007b). Ačkoli i v minulosti bylo Nymphaeetum albae pravděpodobně vzácnější než ekologicky plastičtější Nymphaeo albae-Nupharetum luteae, dnes je rozdíl v četnosti výskytu mnohem výraznější (Rydlo 2005a). Pro udržení této vegetace je nezbytné občasné odstranění části sedimentů na dně nádrže. Takový zásah však nelze provést celoplošně. Důležité je rovněž zajištění vyrovnaného vodního režimu, což je však v regulovaných říčních nivách obtížné. Na některých místech byly do aluviálních vod vysazeny hybridní lekníny běžně pěstované v zahradních nádržích, které jsou odolnější než Nymphaea alba. Jejich případné křížení s tímto druhem nebylo doloženo, neboť výsadby byly prováděny do nádrží, kde se žádné lekníny nevyskytovaly. Tito kříženci by však mohli způsobit genetickou korozi původních populací N. alba, a proto je žádoucí porosty leknínů nejasného původu omezovat.

Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace nebyla nikdy přímo hospodářsky využívána, má však velký význam pro zachování biodiverzity a tradičního rázu lužní krajiny. Na porosty této asociace je vázáno mnoho druhů bezobratlých, kteří slouží jako potrava ryb (Kuczyńska-Kippen & Nagengast 2006), ale rozsáhlé porosty jsou pro rybniční hospodaření nepříznivé. Vzhledem k vzácnosti této asociace je však její vliv na rybářství zanedbatelný. Dominantní druh Nymphaea alba byl v minulosti využíván v lidovém léčitelství, jeho oddenky sloužily k vydělávání kůží a díky vysokému obsahu škrobu i jako potravina v dobách nouze, zatímco semena se někdy využívala jako náhražka kávy (Mabberley 1996, Hejný in Hejný 2000a: 82–83). Asociace je ohrožena především silnou eutrofizací a úbytkem aluviálních vod, ať už v důsledku jejich přímého ničení, nebo přirozeného zanášení sedimenty.

Nomenklatorická poznámka. Původní popis této asociace (Vollmar 1947) obsahuje jako diagnostický a dominantní taxon Nymphaea alba var. minor. Tento taxon je některými fytocenology odlišován od ostatních populací druhu N. alba na základě drobných listů a výskytu v oligotrofních a dystrofních vodách chladnějších oblastí, např. v Alpách a některých oblastech Německa a Polska. Většina taxonomů však tuto varietu nerozlišuje, neboť druh N. alba je morfologicky velmi proměnlivý (Tomšovic in Hejný et al. 1988: 355–363) a pravděpodobně jde o ekomorfózu v prostředí s nedostatkem živin. Proto zde nepoužíváme jméno Nymphaeetum minoris, nýbrž Nymphaeetum albae. V souladu se zde použitou metodikou by zřejmě bylo možné rozlišit pro tuto asociaci dvě varianty lišící se spektrem průvodních druhů, a to mezotrofní až eutrofní variantu a dystrofní variantu. U nás však porosty Nymphaea alba s druhy dystrofních vod dosud nebyly zjištěny. Potenciálně správným jménem této asociace by bylo Myriophyllo verticillati-Nupharetum Hueck 1931, jehož originální diagnóza obsahuje čtyři snímky, v nichž ve třech dominuje Nymphaea alba a v jednom je vyrovnaná pokryvnost druhů Nuphar lutea a Nymphaea alba. Toto jméno, obsahující v názvu Nuphar lutea, ale použité pro asociaci s dominantním Nymphaea alba, by bylo zavádějící, a proto navrhujeme konzervaci jména Nymphaeetum albae Vollmar 1947.