Struktura a druhové složení. Subalpínské jeřábovo-střemchové křoviny mají bohatě vyvinuté keřové i bylinné patro. V keřovém patře se vedle dominantních druhů střemchy obecné skalní (Prunus padus subsp. borealis) a jeřábu ptačího olysalého (Sorbus aucuparia subsp. glabrata) často vyskytují také Lonicera nigra, Ribes petraeum a Salix silesiaca. Otevřené porosty o pokryvnosti asi 60–80 % dorůstají výšky 1,5–5 m. Podobně jako u předchozí asociace subalpínských křovin jsou druhově bohaté, obvykle s 20–30 druhy na 25–100 m². V bylinném patře převažují statné druhy svazů Adenostylion alliariae a Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii. Dominantami bylinného patra jsou často kapradiny papratka horská (Athyrium distentifolium) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Mechové patro je většinou vyvinuto a dosahuje pokryvnosti průměrně 10 %.
Stanoviště. Porosty křovin s Prunus padus subsp. borealis se nacházející nejčastěji na dnech karů, především ve vlhkých žlebech podél potoků. Většina porostů se vyskytuje na svazích východní až jihovýchodní orientace a sklonu 10–20°. Na rozdíl od porostů asociace Salici silesiacae-Betuletum carpaticae zde není vegetace tak silně mechanicky poškozována sněhem. Půdy jsou bohatě zásobeny povrchovou i podzemní vodou (Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975) a jsou mělké, kamenité a často balvanité. Mezi balvany se hromadí odumřelé částí rostlin a humus. Zlatník (1925) udává pro porost s Prunus padus subsp. borealis pH 5,1.
Dynamika a management. Křoviny s Prunus padus subsp. borealis jsou přirozenou vegetací v nižších částech karů s výraznou akumulací sněhu. Ačkoli nejsou tolik ovlivňovány účinky plazivého sněhu a lavin jako křoviny s Betula carpatica, ani na jejich stanovištích není možný vývoj lesní vegetace. Při zachování současných stanovištních podmínek nevyžadují žádný management.
Hospodářský význam a ohrožení. Křoviny se střemchou obecnou skalní jsou vzácný typ vegetace zasluhující ochranu, nejsou však ohroženy přímými antropogenními vlivy. V porostech se vyskytuje několik vzácných druhů rostlin, častěji např. Aconitum plicatum, Hieracium prenanthoides, Prunus padus subsp. borealis a Ribes petraeum.
Syntaxonomická poznámka. Matuszkiewicz & Matuszkiewicz (1975) rozlišují dva typy porostů, z nichž první s druhy Betula carpatica a Salix silesiaca však náleží k asociaci Salici silesiacae-Betuletum carpaticae.