Svaz Petasition hybridi zahrnuje převážně primární nelesní devětsilovou vegetaci osídlující úzké nivy malých vodních toků i menších řek. Přirozeně nitrofilní a vlhkomilná společenstva rostou na živinami bohatších humózních půdách s větším podílem štěrku a písku. Půdy jsou vlhké až mokré, sycené podzemní vodou nebo dočasně i zaplavované. Porosty se vyvíjejí i na štěrkových náplavech uprostřed toků. Nejhojnější jsou v submontánním až montánním stupni, ale vzácně zasahují i do stupně supramontánního a vyšších poloh stupně kolinního. Nelesní charakter vegetace je udržován mechanickými účinky proudící vody při vyšších průtocích. Kromě přirozených stanovišť se devětsilové nivy často vytvářejí také na člověkem narušených stanovištích, např. podél regulovaných vodních toků. Mohou se však vyvíjet i na neobhospodařovaných vlhkých loukách nebo podél vlhkých silničních krajnic. Antropogenní charakter mají zpravidla stanoviště v nižších polohách.
V porostech se uplatňují jako dominanty různé druhy devětsilů. Nejčastěji jde o Petasites hybridus a vzácně o P. kablikianus. Místy se uplatňuje i P. albus, který je však typický spíše pro vegetaci pramenišť a subalpínské vysokobylinné nivy. Druhové složení vegetace svazu Petasition hybridi se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Je ale značně závislé i na kontaktní vegetaci a na míře ovlivnění stanoviště člověkem (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251, Jarolímek et al. 2002). V nižších polohách se v návaznosti na odlesněnou krajinu hojněji uplatňují vlhkomilné luční druhy, nejčastěji např. Cirsium oleraceum a Filipendula ulmaria, nitrofilní druhy Aegopodium podagraria, Anthriscus.sylvestris, Chaerophyllum.aromaticum, Galium.aparine a Urtica.dioica, případně ruderální druhy jako Arctium lappa a Artemisia vulgaris. S nadmořskou výškou přibývá druhů mezofilních listnatých lesů (např. Festuca.gigantea, Impatiens.noli.tangere a Senecio.nemorensis agg.) a druhů lesních pramenišť (např. Caltha.palustris, Equisetum.sylvaticum . Geum.rivale). V nejvyšších polohách může být vegetace devětsilových niv obohacena o druhy subalpínské vysokobylinné vegetace svazu Adenostylion.alliariae.
Vegetace svazu má přibližně středoevropský areál s přesahy na Balkán. Je vázána převážně na Alpy, Karpaty a hercynská pohoří. Je udávána (někdy v rámci svazu Aegopodion podagrariae) např. z Německa (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251), Polska (Matuszkiewicz 2007), Slovenska (Jarolímek et al. 2002, Kliment & Jarolímek 2002), Maďarska (Borhidi 2003) a Rumunska (Coldea 1991, Sanda et al. 1999).
Syntaxonomické postavení svazu Petasition hybridi je nejednoznačné. Je to způsobeno především azonálním charakterem výskytu porostů ve velkém rozpětí nadmořských výšek, ale také nevyrovnanou druhovou skladbou, ovlivněnou kontaktní vegetací a často i antropickým narušením stanovišť. Zpravidla je tento svaz řazen na základě přítomnosti mnoha nitrofilních a synantropních druhů do třídy Galio-Urticetea (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251, Hejný in Moravec et al. 1995: 144–151, Pott 1995), případně Artemisietea vulgaris (Sanda et al. 1999). Němečtí autoři jej většinou nerozlišují vůbec a devětsilovou vegetaci řadí do svazu Aegopodion podagrariae (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184, Rennwald 2000). Naopak Koska (in Berg et al. 2004: 196–224) ji řadí do svazu Filipendulo ulmariae-Petasition hybridi Br.-Bl. ex Duvigneaud 1949 a třídy Phragmito-Magno-Caricetea, což však v horských oblastech střední Evropy nemá žádnou oporu ve floristickém složení porostů. S ohledem na přirozený charakter stanovišť bývá svaz Petasition hybridi řazen i do třídy subalpínské vysokobylinné vegetace Mulgedio-Aconitetea (Kliment & Jarolímek 1995, Jarolímek et al. 2002). Vzhledem k absenci druhů subalpínských vysokobylinných niv v našich devětsilových porostech a antropogennímu ovlivnění mnoha porostů se v tomto přehledu přikláníme k zařazení svazu Petasition hybridi do třídy Galio-Urticetea. Na rozdíl od předchozího přehledu české vegetace (Hejný in Moravec et al. 1995: 144–151) však do tohoto svazu nezařazujeme asociace Petasitetum albi Zlatník 1928 a Chaerophylletum cicutariae Zlatník 1928, které v našem pojetí patří do tříd Mulgedio-Aconitetea a Montio-Cardaminetea.