Struktura a druhové složení. Fyziognomii porostů určuje drobná jednoletá až krátce vytrvalá tráva lipnice roční (Poa annua). Jde o jednovrstevné společenstvo tvořící nízké trávníky, které bývají často zcela zapojené nebo mírně rozvolněné. Lipnici roční doprovází s větší pokryvností jitrocel větší (Plantago major), což je hemikryptofyt s tuhými elastickými pletivy tvořící přízemní růžice a odolný i vůči silnému sešlapu. Hojně se uplatňují jednoleté druhy truskavec obecný (Polygonum arenastrum) a heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea). Díky větší půdní vlhkosti jsou často zastoupeny luční druhy Lolium perenne, Taraxacum sect. Ruderalia a Trifolium repens, které však většinou nekvetou. Časté bývají i Poa humilis a P. pratensis s. l. Zdá se, že tyto druhy bývají s lipnicí roční ve snímcích občas zaměňovány. V porostech se zpravidla nachází kolem 10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 2–10 m². Mechové patro bývá vlivem častého narušování stanoviště vyvinuto jen zřídka; častěji byl zaznamenán běžný mech Bryum argenteum.
Stanoviště. Poëtum annuae je mezofilní společenstvo osídlující spíše zastíněná stanoviště s čerstvě vlhkými, hlinitými až hlinitopísčitými půdami, které jsou bohaté na živiny. Hojně se vyskytuje na silněji narušovaných stanovištích jak v lidských sídlech a jejich blízkém okolí, tak na cestách v lesích nebo na březích rybníků a vodních toků. Nejčastěji osídluje středové pásy cest a jejich okraje, okraje trávníků a silněji sešlapávané plochy hřišť, zahradní pěšiny, paty stinných zdí v městských ulicích apod. Na venkově se společenstvo často objevuje také na silně disturbovaných a eutrofizovaných plochách ovlivňovaných drůbeží, kde tvoří i značně rozsáhlé kobercovité porosty. Podobně ve městech bývá vázáno na plochy s častým venčením psů.
Dynamika a management. Porosty se udržují vlivem silného sešlapu a opakovaného narušování stanoviště. Poa annua patří mezi pionýrské, kompetičně slabé druhy, které úspěšně osídlují otevřené plochy bez konkurence dalších druhů. Díky velké reprodukční schopnosti této jednoleté trávy a dobré přístupnosti živin v půdě jsou porosty schopny se rychle obnovovat i po silných disturbancích, a to i několikrát během vegetačního období. Na sušších místech v létě zanikají, na vlhčích trvají celoročně. Při omezení mechanického narušování se může společenstvo vyvíjet v zapojené porosty vytrvalých trav svazu Cynosurion cristati, případně i Arrhenatherion elatioris. Lipnice roční je také typickým druhem vegetace lesních cest asociace Prunello vulgaris-Ranunculetum repentis Winterhoff 1963 (Hájková et al. in Chytrý 2007: 165–280), kde se s větší pokryvností vyskytuje na silněji eutrofizovaných a sjížděných plochách. Je také hojně zastoupena v plevelové vegetaci třídy Stellarietea mediae.
Variabilita. Existují různé přechody k jiným typům antropogenní vegetace. Na silněji zastíněných a vlhkých místech do porostů pronikají druhy vlhkých půd, např. Persicaria maculosa, Ranunculus repens, Rumex crispus, R. obtusifolius. Porosty s dominantní Poa annua se často vytvářejí i na okrajích polí, kde tento druh doprovázejí jednoleté polní plevele. Do společenstva často vstupuje i invazní Matricaria discoidea, porosty s její dominancí se však řadí do odlišné asociace Lolio perennis-Matricarietum discoideae.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá zvláštní hospodářský význam ani není ohroženo. Lipnice roční se často vysévá v travních směsích. Na vesnicích slouží travnaté plochy s lipnicí roční jako drůbeží pastviny.