Struktura a druhové složení. Ve společenstvu nejčastěji převažuje dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa) nebo rdesno peprník (Persicaria hydropiper). V závislosti na dominantě a charakteru stanoviště dosahují porosty výšky 30–50(–100) cm a pokryvnosti 70–100 %. Na rybnících a sádkách jsou průvodními druhy některé drobné jednoletky (např. Juncus bufonius a Peplis portula), z jednoletých nitrofilních druhů hlavně Bidens tripartita a Persicaria lapathifolia. Na říčních náplavech je větší podíl ruderálních druhů, např. Tanacetum vulgare a Urtica dioica. Dále do společenstva vstupují druhy rákosin (např. Glyceria fluitans, Leersia oryzoides, Lycopus europaeus a Scutellaria galericulata) a druhy ruderálních trávníků (např. Lysimachia nummularia a Ranunculus repens). Druhovým složením se tato vegetace podobá asociaci Polygono brittingeri-Chenopodietum rubri. Ta se však kromě odlišných dominant vyznačuje přítomností mírně halofilních druhů (např. Chenopodium glaucum a C. rubrum) a větším zastoupením druhů vázaných na bahnité substráty (např. Ranunculus sceleratus a Rumex maritimus). Celkový počet druhů cévnatých rostlin se pohybuje nejčastěji mezi 7 a 20 na plochách o velikosti 4–25 m². Porosty z říčních náplavů jsou výrazně druhově bohatší a obsahují často 20–30 druhů, zatímco v porostech z rybníků a mrtvých ramen počet druhů obvykle nepřekračuje 15. Mechové patro většinou chybí, ale je-li vyvinuto, tvoří je běžnější druhy rodů Amblystegium, Bryum a Pohlia, na vlhčích místech i Physcomitrium.
Stanoviště. Ze společenstev svazu Bidention tripartitae je tato asociace nejméně náročná na vlhkost substrátu. Osídluje okraje rybníků a přehradních nádrží, dna rybích sádek, břehy řek a potoků, periodické tůně v říčních nivách, příkopy a kanály, zamokřená pole, paseky a lesní cesty. Substrátem je písek nebo hlinitopísčité až jílovité bahno (Loster 1976, Franke 1987, Kiesslich et al. 2003). Častá je příměs malých úlomků nerozloženého dřeva. Po počátečním provlhčení substrát brzy vysychá. Jeho půdní reakce je slabě kyselá až slabě bazická. Obsah dusíku, vápníku a fosforu je výrazně menší než u společenstev svazu Bidention tripartitae vázaných na bahnité substráty (Loster 1976, Tüxen 1979, Bagi 1988, Mierwald 1988). Klima v oblastech s výskytem této vegetace je převážně mírně teplé až teplé a mírně vlhké až vlhké. V teplejších a sušších oblastech, u nás např. na jižní Moravě, se společenstvo často vyskytuje v lesních celcích v říčních nivách, neboť dobře snáší zástin. K jeho rozvoji zde přispívá vzdušná vlhkost a zmírnění teplotních výkyvů oproti okolní krajině (Vicherek et al. 2000).
Dynamika a management. Společenstvo se přirozeně vyskytovalo na písčitých říčních náplavech, maloplošně i na místech zraňovaných pastvou zvěře a v jámách po vývratech. Jeho druhové složení bylo v minulosti zřejmě podobné jako dnes a zahrnovalo druhy z různých typů vegetace. Chyběly pouze neofyty, které se do Evropy dostaly v 19. a 20. století, především Bidens frondosa. Asociace se mohla více rozšířit s rozvojem zemědělského využití krajiny. Po založení rybníků osídlila jejich okraje; vykazuje však slabší vazbu na rybniční stanoviště než ostatní asociace svazu Bidention tripartitae. Vývoj společenstva začíná po poklesu vodní hladiny. Jelikož druhy této vegetace nevyžadují specifický teplotní režim při klíčení (např. střídání vysokých a nízkých teplot), mohou se jejich semenáčky objevit kdykoliv od března do října; nejčastěji však vzcházejí od června do prvních mrazů a optimum vývoje mají v druhé polovině léta. Pro klíčení a růst mladších jedinců diagnostických druhů je optimální mokrý substrát, který se později udržuje čerstvě vlhký. Společenstvo však toleruje vyschnutí substrátu i mělké zaplavení. Persicaria hydropiper a P. mitis se vyznačují dobrou schopností regenerace i po úplném zaplavení (Hejný 1960). Vzhledem ke své hojnosti tato vegetace nevyžaduje cílený ochranářský management. Na některých místech se porosty s převahou Bidens frondosa chovají expanzivně.
Variabilita. Porosty na říčních náplavech a na místech s nerovným dnem a proměnlivým substrátem jsou rozvolněnější a druhově bohatší, neboť kromě jednoletých vlhkomilných nitrofilních rostlin zahrnují i druhy rákosin a širší spektrum ruderálních bylin. Na stanovištích s rovným dnem a relativně homogenním substrátem, např. v mrtvých říčních ramenech a sádkách, výrazně dominují druhy svazu Bidention tripartitae.
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace nemá přímé hospodářské využití. Bidens frondosa je invazní druh, který na některých stanovištích znemožňuje rozvoj ochranářsky hodnotnějších společenstev, např. porostů třídy Isoëto-Nano-Juncetea. Společenstvo u nás patří k nejrozšířenějším typům vegetace obnažených den. Vzhledem k vazbě na různé typy stanovišť, široké ekologické amplitudě jeho diagnostických druhů a dlouhodobému přežívání semen v semenné bance (Thompson et al. 1997) je ústup této asociace z krajiny málo pravděpodobný.