Struktura a druhové složení. Poo-Festucetum pallentis tvoří druhově bohaté, rozvolněné porosty, s roztroušenými trsy kostřavy sivé (Festuca pallens) a bez výraznějších dominant. Převažují v nich nízké rostliny, např. hemikryptofyty Alyssum montanum, Artemisia campestris, Asperula cynanchica, Centaurea stoebe, Minuartia setacea, Poa badensis a Potentilla arenaria, chamaefyty Jovibarba globifera subsp. hirta, Sedum album a Teucrium montanum, geofyt Allium flavum a na jaře hojně i efemérní druhy, jako je Cerastium pumilum s. l. a Erophila spathulata. V porostech se zpravidla vyskytuje 20–35 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Pravidelně jsou zastoupeny bazifilní mechorosty, např. Tortella inclinata, a v menší míře také lišejníky.
Stanoviště. Tato vegetace se u nás vyskytuje na svazích a vrcholcích ostrožen tvrdých jurských vápenců, kde se výchozy obnažené horniny střídají s velmi mělkou půdou typu litozem nebo rendzina, u které bylo na Pavlovských vrších zjištěno pH 5,8–7,7 (Unar 2004). V Rakousku a na Slovensku jsou na některých lokalitách geologickým podkladem také dolomity. Nejčastěji jde o svahy jižní orientace, které silně vysychají kvůli expozici vůči slunečnímu záření a větru. Na přilehlých severních svazích, kde jsou srovnatelná stanoviště o něco vlhčí, je tato vegetace nahrazena pěchavovými trávníky asociace Minuartio setaceae-Seslerietum caeruleae.
Dynamika a management. Tato vegetace tvoří zčásti přirozené porosty na skalních stanovištích, která nebyla patrně nikdy od konce doby ledové porostlá lesem. Druhotně se však mohla rozšířit i na místa, kde byly původně šipákové doubravy, po jejichž odlesnění došlo k půdní erozi, která mohla být urychlena pastvou dobytka. Na takto obnažená místa se rozšířily bazifilní skalní druhy z blízkých přirozených stanovišť. Část lokalit byla až do poloviny devadesátých let pod vlivem pastvy koz bezoárových, v poslední době však do sekundárních porostů pronikají konkurenčně silnější trávy a byliny, které tvoří zapojenější porosty. Tyto procesy patrně souvisejí jak s ukončením pastvy, tak se zvýšenou atmosférickou depozicí dusíku.
Variabilita. Unar (2004) rozlišuje u této asociace na Pavlovských vrších sedm variant, které však mají úzce lokální význam.
Hospodářský význam a ohrožení. V minulosti byla tato vegetace okrajově využívána k pastvě koz a ovcí, která se však soustředila zejména na okolní porosty zapojených trávníků na hlubší půdě. Dnes má význam především pro ochranu biodiverzity. Maloplošné přirozené porosty na skalních výchozech nejsou ohroženy, u porostů na sekundárních stanovištích je však nutné zamezit expanzi konkurenčně silnějších druhů, nejlépe řízenou pastvou ovcí a domácích koz.