Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje mezernaté a jen několik centimetrů vysoké porosty poléhavých druhů, vyvíjející se zpravidla jen na malých plochách. Větší pokryvnosti dosahuje úrazník položený (Sagina procumbens) a mech prutník stříbřitý (Bryum argenteum). Pravidelně se objevují terofyty Matricaria discoidea, Poa annua, Polygonum arenastrum a růžicovité hemikryptofyty Plantago major a Taraxacum sect. Ruderalia. Porosty obvykle obsahují 5–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 2–10 m². Mechové patro bývá velmi dobře vyvinuto. Převládají v něm pionýrské akrokarpní druhy, které jsou běžné na živinami bohatých narušovaných půdách (např. Bryum argenteum a Ceratodon purpureus). Místy se mohou vytvářet i souvislé mechové koberce.
Stanoviště. Sagino-Bryetum je ekologicky úzce specializované společenstvo kolonizující především spáry a pukliny mezi dlažebními kameny. Na těchto zdánlivě nehostinných stanovištích mají rostliny většinou dostatek živin i vláhy, která se trvale udržuje pod kameny. Ve městech se společenstvo vyskytuje nejčastěji na vydlážděných plochách na náměstích a dalších prostranstvích ve staré zástavbě. Na vesnicích se porosty často vyvíjejí i na volné udusané půdě, například na hliněných dvorcích, plochách pod okapy, kolem studní nebo při patách zdí. Stanoviště jsou většinou zastíněná a mají čerstvě vlhké, živinami spíše bohatší, hlinité až hlinitopísčité půdy.
Dynamika a management. Porosty asociace Sagino-Bryetum jsou formovány pod vlivem intenzivního sešlapu. Ve spárách mezi kameny jsou rostliny alespoň částečně chráněny před mechanickým poškozováním, přesto však mají značně sníženou vitalitu a mnoho druhů se vyskytuje v zakrslých formách. Na méně sešlapávaných místech vznikají vitálnější porosty s dobře vyvinutými poléhavými formami.
Variabilita. V literatuře je rozlišováno mnoho subasociací této asociace (např. Gutte 1966, Hülbusch 1973, Oberdorfer in Oberdorfer 1993b: 135–277), které však lze hodnotit spíše jako různé přechody mezi jednotlivými společenstvy sešlapávaných stanovišť navzájem a také se společenstvy kontaktní vegetace. Na základě snímků z našeho území nelze v rámci asociace rozlišit výraznější varianty. Někdy se jako subdominanta vyskytuje Poa annua; takové porosty jsou přechodné k asociaci Poëtum annuae.
Hospodářský význam a ohrožení. Sagino-Bryetum nemá hospodářský význam ani není ohroženo. Někdy je odstraňováno při čištění dlažby.
Nomenklatorická poznámka. Ve snímcích originální diagnózy udávají autoři této asociace taxon Sagina procumbens f. nodosa Nolte. Ve jméně asociace však ponecháváme druhové epiteton procumbentis, protože použití jména Sagino nodosae-Bryetum argentei by vedlo k mylným interpretacím, že jde o druh Sagina nodosa (L.) Fenzel, který se v této vegetaci nevyskytuje. Oberdorfer (in Oberdorfer 1983: 300–315) navrhnul v souladu s Kódem inverzi jména asociace na Bryo argentei-Saginetum procumbentis, které by mělo odrážet dominanci druhu Sagina procumbens. Toto jméno je používáno i v některých vegetačních přehledech okolních zemí. Jelikož jde většinou o nízké porosty, kde cévnaté rostliny i mechorosty rostou prakticky ve stejné vrstvě, ponecháváme jméno v původní formě, tj. Sagino-Bryetum.