Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje pobřežní křoviny, jejichž fyziognomii určuje vrba trojmužná (Salix triandra) nebo vrba košíkářská (S. viminalis) a v nichž se s menší pokryvností vyskytují také vrba nachová (S. purpurea) a vrba křehká (S. euxina). Do keřového patra často pronikají liány, zvláště chmel otáčivý (Humulus lupulus) a opletník plotní (Calystegia sepium). Bylinné patro je obvykle silně zapojené. Převládá v něm zpravidla chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Dále se zde vyskytují nitrofilní druhy snášející časté záplavy, např. Aegopodium podagraria, Poa trivialis, Ranunculus repens a Urtica dioica. Z typických druhů lužních lesů zde často roste Elymus caninus a Stellaria nemorum. V porostech se obvykle vyskytuje 15–25 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 50–200 m2. Mechové patro zpravidla schází nebo se vyskytuje s velmi malou pokryvností.
Stanoviště. Tato vegetace osídluje říční náplavy obvykle v klidnějších, méně sklonitých částech toků. Většina lokalit se nachází v nadmořských výškách 200–400 m. Její porosty jsou vázány na ta místa v nivách, která jsou každým rokem dlouhodobě zaplavena během jarních povodní, ale také po vydatných deštích během vegetačního období. Půdy jsou málo vyvinuté, vznikající na bahnitých nebo písčitých říčních náplavech. Jsou většinou bezkarbonátové, slabě kyselé, řidčeji neutrální (pHKCl 5,0–7,0), se silně nasyceným sorpčním komplexem (98–100 %) a příznivým poměrem C : N v rozmezí 10–15 (Neuhäuslová 1985). Vzácně se menší porosty této vegetace vyskytují i v okolí rybníků.
Dynamika a management. Tato asociace představuje přirozené stadium sukcese od nelesní vegetace říčních náplavů k lužním lesům. Velké množství semen dobře se šířících větrem a vodou umožňuje vrbám rychle obsadit nově vzniklé říční náplavy. K jejich šíření přispívají také úlomky větví, které snadno zakořeňují. Rozhodujícím faktorem, který brání pronikání stromových dřevin lužních lesů do těchto společenstev, jsou dlouhodobé záplavy, při kterých jsou tyto dřeviny zároveň mechanicky poškozovány (Karrenberg et al. 2003a, Francis et al. 2005). Dlouhodobě stabilní porosty se vytvářejí na často zaplavovaných místech v blízkosti velkých říčních toků.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo je vázáno na úzké břehové porosty, které jsou často omezovány při technických úpravách břehů. Výrazně se v něm šíří invazní druhy, např. Echinocystis lobata, Impatiens glandulifera, I. parviflora, Reynoutria japonica, R. ×bohemica, Rudbeckia laciniata, Solidago canadensis a S. gigantea. Vrbové proutí se využívá na výrobu košíků. Pobřežní vrbiny zpevňují břehy, chrání je tak před vodní erozí a přispívají k zakrytí technických vodohospodářských objektů.