Struktura a druhové složení. Zapojené i rozvolněné trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), vzácněji ostřice nízké (Carex humilis), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) a sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Porosty jsou často dvouvrstevné s pokryvností bylinného patra 75–95 %, vysoké zpravidla 30–60 cm. Jsou nápadné přítomností pastevních druhů (např. Cirsium acaule, Leontodon hispidus a Ononis spinosa) a druhů indikujících těžší vápnité půdy (např. Carex flacca a Linum catharticum). Poměr v zastoupení bazifilních a acidofilních druhů, stejně jako xerofilních a mezofilních druhů, úzce souvisí s klimatickými podmínkami. Jde o druhově poměrně bohatou vegetaci, obvykle s 25–40 druhy cévnatých rostlin na ploše 16–25 m², ale místy se vyskytují i porosty mnohem bohatší. Pokryvnost mechového patra je vesměs menší a kolísá v rozpětí 10–40 %.
Stanoviště. Tyto trávníky zpravidla osídlují mírnější jižně orientované svahy v nížinách a pahorkatinách. V nejteplejších oblastech jsou svahy orientovány i na jiné světové strany včetně severu. Půdy jsou obvykle středně hluboké až hluboké, typu pelozem nebo pararendzina. Zpravidla jsou těžké, hlinité, s vyšším obsahem vápníku. V oblastech s vyššími srážkami mohou být báze z povrchových vrstev vyplaveny a půdní reakce je jen mírně zásaditá. Podkladem jsou relativně měkčí sedimentární horniny, nejčastěji křídové slínovce, jílovce, vápnité pískovce, paleogenní nebo neogenní jílovce a spraše.
Dynamika a management. Téměř výhradně jde o vegetaci sekundární, vzniklou na místě původních dubohabřin a teplomilných doubrav. Porosty byly dlouhodobě ovlivňovány pastvou, zejména ovcí a koz. Na mnoha lokalitách byly v minulosti vinice. Některé porosty sloužily i jako jednosečné louky. V současné době, kdy většina lokalit již není tradičně obhospodařována, dochází k ochuzování porostů ve prospěch konkurenčně silných trav (např. Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Calamagrostis epigejos) a dřevin.
Variabilita. Rozlišujeme čtyři varianty:
Varianta Carex humilis (THE01a) s diagnostickými druhy Bupleurum falcatum, Carex humilis, Linum tenuifolium, Potentilla arenaria a Thymus praecox je podobná úzkolistým suchým trávníkům svazu Festucion valesiacae. Je vázána na prudší jižní svahy s mělkou, často kamenitou půdou.
Varianta Arrhenatherum elatius (THE01b) s diagnostickými druhy Agrimonia eupatoria, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Galium album, Plantago lanceolata, Poa pratensis s. l. a Securigera varia je podobná mezofilnější luční vegetaci svazu Arrhenatherion elatioris. Vyskytuje se na vlhčích stanovištích, např. na severních svazích a svahových úpatích, kde je hlubší půda a větší zásoba živin.
Varianta Bromus erectus (THE01c) s dominantním druhem Bromus erectus zahrnuje delší dobu nesečené porosty, často vyvinuté na dříve narušených stanovištích nebo po přisetí této trávy.
Varianta Globularia bisnagarica (THE01d) s diagnostickými druhy Coronilla vaginalis, Epipactis atrorubens, Globularia bisnagarica, Ophrys insectifera, Prunella grandiflora a Pulsatilla pratensis subsp. bohemica zahrnuje druhově bohaté porosty na slínovcových stráních mezi Úštěkem a Štětím na Litoměřicku, kde mají některé z těchto druhů nápadnou koncentraci lokalit (Petříček & Kolbek 1994). Toman (1976b, 1981) tyto porosty hodnotil na úrovni samostatné asociace Pulsatillo pratensis-Globularietum elongatae Toman 1976.
Hospodářský význam a ohrožení. V minulosti byly širokolisté válečkové trávníky využívány jako pastviny a v menší míře i jako jednosečné louky. V současné době se od pastvy ve větší míře upustilo a provozuje se většinou jako součást cílené ochranářské péče o nejcennější lokality. Vedle protierozní funkce mají tyto trávníky velký význam pro uchování genofondu cévnatých rostlin a bezobratlých. Jsou ohroženy absencí obhospodařování, zalesňováním a výstavbou rekreačních zařízení.
Syntaxonomická poznámka. Studnička (1980) rozlišil asociaci Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris Studnička 1980, která je druhově chudým společenstvem slínitých půd narušovaných erozí. Dominantami jsou Anthericum liliago, Convolvulus arvensis, Salvia verticillata nebo Sanguisorba minor. Podobnou asociaci s dominancí druhu Anthericum ramosum popsal z východních Čech Duchoslav (1996) jako Sanguisorbo minoris-Anthericetum ramosi Duchoslav 1996. Tato společenstva jsou dynamicky úzce spjata s asociací Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati, nelze je však jasně vymezit pomocí diagnostických druhů.