Struktura a druhové složení. Společenstvo tvoří nízké rozvolněné jednovrstevné až dvouvrstevné porosty. V dolní vrstvě, která dosahuje výšky asi 10 cm, jsou zastoupeny diagnostické a zároveň na živiny nenáročné druhy Aphanes arvensis, A. australis, Arnoseris minima, Scleranthus annuus a Teesdalia nudicaulis a jiné efemérní druhy, např. Arabidopsis thaliana, Erophila verna, Veronica hederifolia agg., V. triphyllos a V. verna. Horní vrstvu tvoří druhy rostoucí především na kyselých půdách, jako je Anthemis arvensis, Apera spica-venti, Centaurea cyanus, Raphanus raphanistrum a Vicia angustifolia. Výrazně může dominovat Scleranthus annuus nebo Spergula arvensis, ale jako subdominanty se uplatňují také Anthemis arvensis, Arnoseris minima, Rumex acetosella a Teesdalia nudicaulis. Výskyt různých subdominant závisí na půdních vlastnostech, semenné bance a ročním období. Na plochách o velikosti 20–100 m² bylo nejčastěji zaznamenáno 15–30 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro nebývá zpravidla vyvinuto.
Stanoviště. Společenstvo se vyvíjí především na okrajích obilných polí a na jednoletých až dvouletých úhorech. V České republice bylo na Třeboňsku pozorováno nejčastěji v ječmeni a žitě (Prach 1999); rovněž v zahraniční literatuře se uvádí častěji z žita (Warcholińska 1974, Oberdorfer in Oberdorfer 1993b: 15–47). Diagnostické druhy společenstva jsou konkurenčně málo zdatné, a proto rostou spíše v rozvolněných a mezernatých porostech obilí. Společenstvo se vyskytuje na lehkých písčitých, kyselých a často zamokřených půdách. V České republice bylo zaznamenáno na rovinách především v kolinním stupni, v nadmořských výškách kolem 400 m. Na poslední lokalitě na Třeboňsku bylo společenstvo ještě koncem devadesátých let 20. století pozorováno na dvou políčkách (Prach 1999). V roce 2006 a 2007 se vyskytovalo jen fragmentárně na jediném poli, a to v zahloubené rýze na rozhraní sukcesně pokročilejšího a mladšího úhoru, starého přibližně 2–3 roky.
Dynamika a management. Vzhledem k velké vzácnosti asociace Sclerantho-Arnoseridetum v České republice je její dynamika málo známá. Lze předpokládat, že na stejných stanovištích se brzy na jaře vyvíjejí porosty asociace Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae, které přibližně v polovině května plynule přecházejí v Sclerantho-Arnoseridetum, ve kterém přetrvávají jarní efemérní druhy. Není však vyloučeno, že se Sclerantho-Arnoseridetum vytváří na některých lokalitách jako jediná asociace v sezoně. Na jaře jsou v ní zastoupeny efemérní druhy, zatímco v létě převládají Scleranthus annuus a Spergula arvensis. Její vývoj může být ukončen sklizní obilí, ale protože většina diagnostických druhů je nízkého vzrůstu, může na stanovišti vytrvávat až do podzimu. Pro dlouhodobé přetrvání společenstva je nezbytné, aby stanoviště bylo pravidelně obhospodařováno. Ponechání polí ladem vede k jeho zániku. Na mladších úhorech nebo na silněji hnojených polích je Sclerantho-Arnoseridetum nahrazováno asociací Spergulo arvensis-Scleranthetum annui.
Hospodářský význam a ohrožení. Na našem území je Sclerantho-Arnoseridetum velmi vzácný vegetační typ silně kyselých a oligotrofních půd. Silnější hnojení, používání herbicidů nebo vápnění vede k vymizení jeho diagnostických druhů. Společenstvo se tak mění na jiné typy plevelové vegetace, zejména Spergulo arvensis-Scleranthetum annui. Vzhledem k převaze drobných konkurenčně slabých rostlin nemá tato vegetace negativní vliv na porosty obilnin ani jiných zemědělských kultur. Obsahuje několik kriticky ohrožených druhů (např. Aphanes australis, Arnoseris minima a Teesdalia nudicaulis), a proto má velký význam pro ochranu biodiverzity.