Struktura a druhové složení. Vzhled tohoto druhově chudého společenstva vytvářejí ponořené mechorosty z čeledi rokýtkovitých (Amblystegiaceae), zejména štírovec prostřední (Scorpidium cossonii), štírovec dutolistý (S. scorpioides) a bařinec třířadý (Pseudo-calliergon trifarium). Na vápníkem chudším podloží a v pokročilých sukcesních stadiích mohou být vtroušeny rašeliníky, zejména ponořený kalcitolerantní druh Sphagnum contortum. Z cévnatých rostlin se uplatňuje bublinatka menší (Utricularia minor), vzácně bublinatka prostřední (U. intermedia). Na vápníkem bohatých stanovištích se navíc vyskytuje bařička bahenní (Triglochin palustris) a parožnatky (Chara spp.). Přítomnost ostřic a druhů třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae (např. Carex demissa, C. panicea, C. rostrata, Drosera rotundifolia. Eriophorum angustifolium, Menyanthes trifoliata) naznačuje směr sukcese ke slatiništním společenstvům (Valachovič & Oťaheľová in Valachovič 2001: 375–390). Celkový počet druhů cévnatých rostlin v porostech této asociace se pohybuje zpravidla kolem 10, počet druhů mechorostů mezi 5 a 7 na ploše 2–25 m²,
Stanoviště. Ve Skandinávii, kde je tato asociace relativně nejhojnější (Dierßen 1996), se její porosty vyskytují mozaikovitě na trvale přeplavených místech minerálně bohatších slatinišť většinou tam, kde se nevyskytují rašeliníky. Mohou tvořit mozaiku i se společenstvy extrémně vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae. Podobně i na Slovensku se tato asociace vyskytuje v trvale zaplavených sníženinách vápnitých slatinišť (Dítě et al. 2006), v České republice se však nachází i na mírně až středně vápnitých slatiništích na krystalinickém podloží (Rybníček 1974). Porosty osídlují mělké šlenky s mezotrofní až oligotrofní vodou na svahových prameništních rašeliništích, údolních rašeliništích a vzácně též na světlinách řídkých březových lesíků na přechodových rašeliništích. Vyžadují přeplavení vodou hlubokou 2–5 cm. Voda často mírně proudí (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–69) a její reakce se liší podle složení podkladu: na organogenních sedimentech je neutrální až mírně kyselá, v travertinových jezírkách až mírně zásaditá (Valachovič & Oťaheľová in Valachovič 2001: 375–390). Na některých rašeliništích s Carex lasiocarpa nebo Rhynchospora alba může být mozaika slatiništní vegetace a vodní vegetace s bublinatkami tak jemná, že nelze tuto asociaci v terénu ohraničit.
Dynamika a management. Scorpidio-Utricularietum je iniciálním stadiem sukcese minerotrofních rašelinišť. Dalším přirozeným vývojem z něj vzniká v prostředí chudém na bazické ionty asociace Campylio stellati-Trichophoretum alpini, v bazickém prostředí pak vegetace svazu Caricion davallianae. Společenstvo vyžaduje zachování existujících hydrologických poměrů. Opakovaný pokles hladiny podzemní vody pod úroveň mechového patra vede k jeho zániku (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–69). V případě zarůstajících lokalit je potřeba omezit náletové dřeviny, popřípadě vytvořit vhodné tůně.
Hospodářský význam a ohrožení. Asociace nemá hospodářský význam, je však biotopem vzácných druhů rostlin i živočichů. Ohrožena je především změnami vodního režimu, vysoušením mokřadů a eutrofizací.