nové hledání »

Svaz XBH

Sisymbrion officinalis Tüxen et al. ex von Rochow 1951

Ruderální vegetace ozimých terofytních trav

Svaz Sisymbrion officinalis zahrnuje společenstva vzpřímených, středně vysokých ozimých terofytních trav. Fyziognomii porostů určují dominantní trávy, např. ječmen myší (Hordeum murinum) a různé druhy sveřepů (Bromus.hordeaceus, B. japonicus, B. sterilis a B. tectorum). Z dalších jednoletých druhů se v porostech často vyskytují Crepis capillaris, C. tectorum, Descurainia sophia. Lepidium ruderale a Sisymbrium loeselii. Díky své ruderální životní strategii mohou tyto druhy rychle osídlovat čerstvě disturbované nebo nově vytvořené plochy v sídlech a na staveništích. Vegetace svazu Sisymbrion officinalis se vyskytuje také liniově podél okrajů cest, železnic, na zídkách, rumištích a v lemech křovin nebo akátin (Hejný et al. 1979). Společenstva jsou teplomilná a suchomilná, s optimem vývoje na jaře (Krippelová & Mucina 1988). Vyskytují se na mělkých kypřených a živinami bohatých půdách, které snadno vysychají (Hejný et al. 1979). Kontaktní vegetací jsou nejčastěji společenstva sešlapávaných půd svazu Coronopodo-Polygonion arenastri, na zastíněných místech společenstva třídy Galio-Urticetea.

Areál svazu zahrnuje celou střední a zčásti i západní Evropu. Vyskytuje se na Pyrenejském poloostrově (Rivas-Martínez et al. 2001), ve Francii (Julve 1993), Německu (Klotz in Schubert et al. 2001: 376–387, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 264–273), Dánsku (Lawesson 2004), Rakousku (Mucina in Mucina 1993: 110–168), na Slovensku (Jarolímek et al. 1997), v Maďarsku (Borhidi 2003), Srbsku (Kojić et al. 1998), Rumunsku (Dancza 2003) a na Ukrajině (Solomaha 2008). V Mediteránu svaz Sisymbrion officinalis nahrazuje skupina svazů řazených do řádu Brometalia rubenti-tectorum (Rivas-Martínez & Izco 1977, Krippelová & Mucina 1988). Společenstva řazená do svazu Sisymbrion officinalis jsou v České republice rozšířena v suchých nížinách. Hejný (1978) je považuje za starobylý typ archeofytní vegetace, protože jejich výskyt byl dříve vázán především na vesnická sídla a hradiště.

Původní široce chápaný svaz Sisymbrion officinalis rozčlenil Hejný (1978) na dva úžeji pojaté svazy. Do svazu Bromo-Hordeion murini Hejný 1978 zařadil ozimou terofytní vegetaci s dominancí trav a rostlin nízkého vzrůstu (15–30 cm), zatímco do svazu Atriplici-Sisymbrion Hejný 1978 oddělil terofytní vegetaci vysokých bylin, které se vyvíjejí od jara do pozdního léta. Při použití Hejného syntaxonomické koncepce se však pro svaz Bromo-Hordeion murini musí podržet starší platné jméno Sisymbrion officinalis a pro svaz Atriplici-Sisymbrion, jehož jméno bylo uveřejněno neplatně, je třeba použít jméno Atriplicion. Svazy Sisymbrion officinalis a Atriplicion však v některých středoevropských přehledech vegetace nebývají rozlišovány. V jiných přehledech, které je od sebe odlišují, je vegetace svazu Sisymbrion officinalis chápána šířeji, nejen jako vegetace nízkých terofytních ruderálních trav, ale všech jarních ruderálních společenstev vysychavých stanovišť. V tomto pojetí jsou potom do svazu Sisymbrion officinalis řazeny také např. asociace Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae, Sisymbrietum altissimi a Descurainietum sophiae (Mucina in Mucina 1993: 110–168, Jarolímek et al. 1997, Klotz in Schubert et al. 2001: 376–387, Borhidi 2003, Lawesson 2004). V našem užším pojetí, vycházejícím z pojetí, které publikoval Hejný (1978), řadíme do svazu Sisymbrion officinalis tři asociace rozlišované podle výskytu různých dominantních trav, a to Hordeetum murini, Hordeo murini-Brometum sterilis a Linario-Brometum tectorum.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací