Svaz Sisymbrion officinalis zahrnuje společenstva vzpřímených, středně vysokých ozimých terofytních trav. Fyziognomii porostů určují dominantní trávy, např. ječmen myší (Hordeum murinum) a různé druhy sveřepů (Bromus.hordeaceus, B. japonicus, B. sterilis a B. tectorum). Z dalších jednoletých druhů se v porostech často vyskytují Crepis capillaris, C. tectorum, Descurainia sophia. Lepidium ruderale a Sisymbrium loeselii. Díky své ruderální životní strategii mohou tyto druhy rychle osídlovat čerstvě disturbované nebo nově vytvořené plochy v sídlech a na staveništích. Vegetace svazu Sisymbrion officinalis se vyskytuje také liniově podél okrajů cest, železnic, na zídkách, rumištích a v lemech křovin nebo akátin (Hejný et al. 1979). Společenstva jsou teplomilná a suchomilná, s optimem vývoje na jaře (Krippelová & Mucina 1988). Vyskytují se na mělkých kypřených a živinami bohatých půdách, které snadno vysychají (Hejný et al. 1979). Kontaktní vegetací jsou nejčastěji společenstva sešlapávaných půd svazu Coronopodo-Polygonion arenastri, na zastíněných místech společenstva třídy Galio-Urticetea.

Areál svazu zahrnuje celou střední a zčásti i západní Evropu. Vyskytuje se na Pyrenejském poloostrově (Rivas-Martínez et al. 2001), ve Francii (Julve 1993), Německu (Klotz in Schubert et al. 2001: 376–387, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 264–273), Dánsku (Lawesson 2004), Rakousku (Mucina in Mucina 1993: 110–168), na Slovensku (Jarolímek et al. 1997), v Maďarsku (Borhidi 2003), Srbsku (Kojić et al. 1998), Rumunsku (Dancza 2003) a na Ukrajině (Solomaha 2008). V Mediteránu svaz Sisymbrion officinalis nahrazuje skupina svazů řazených do řádu Brometalia rubenti-tectorum (Rivas-Martínez & Izco 1977, Krippelová & Mucina 1988). Společenstva řazená do svazu Sisymbrion officinalis jsou v České republice rozšířena v suchých nížinách. Hejný (1978) je považuje za starobylý typ archeofytní vegetace, protože jejich výskyt byl dříve vázán především na vesnická sídla a hradiště.

Původní široce chápaný svaz Sisymbrion officinalis rozčlenil Hejný (1978) na dva úžeji pojaté svazy. Do svazu Bromo-Hordeion murini Hejný 1978 zařadil ozimou terofytní vegetaci s dominancí trav a rostlin nízkého vzrůstu (15–30 cm), zatímco do svazu Atriplici-Sisymbrion Hejný 1978 oddělil terofytní vegetaci vysokých bylin, které se vyvíjejí od jara do pozdního léta. Při použití Hejného syntaxonomické koncepce se však pro svaz Bromo-Hordeion murini musí podržet starší platné jméno Sisymbrion officinalis a pro svaz Atriplici-Sisymbrion, jehož jméno bylo uveřejněno neplatně, je třeba použít jméno Atriplicion. Svazy Sisymbrion officinalis a Atriplicion však v některých středoevropských přehledech vegetace nebývají rozlišovány. V jiných přehledech, které je od sebe odlišují, je vegetace svazu Sisymbrion officinalis chápána šířeji, nejen jako vegetace nízkých terofytních ruderálních trav, ale všech jarních ruderálních společenstev vysychavých stanovišť. V tomto pojetí jsou potom do svazu Sisymbrion officinalis řazeny také např. asociace Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae, Sisymbrietum altissimi a Descurainietum sophiae (Mucina in Mucina 1993: 110–168, Jarolímek et al. 1997, Klotz in Schubert et al. 2001: 376–387, Borhidi 2003, Lawesson 2004). V našem užším pojetí, vycházejícím z pojetí, které publikoval Hejný (1978), řadíme do svazu Sisymbrion officinalis tři asociace rozlišované podle výskytu různých dominantních trav, a to Hordeetum murini, Hordeo murini-Brometum sterilis a Linario-Brometum tectorum.