Asociace VDC01

Sparganio minimi-Utricularietum intermediae Tüxen 1937

Vegetace tůní se zevarem nejmenším

nové hledání

Struktura a druhové složení. Tato vegetace rašelinných tůní je tvořena porosty zevaru nejmenšího (Sparganium natans), v submerzní vrstvě často doprovázeného malými bublinatkami (Utricularia intermedia, U. minor a U. ochroleuca). Vzhledem k výskytu v místech s vyšší hladinou vody jsou často přítomny i další vodní rostliny, např. bublinatka jižní (U. australis), rdesty (Potamogeton spp.) a stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum). Při okrajích tůněk bývají přimíšeny mokřadní druhy, nejčastěji různé druhy bahniček (Eleocharis spp.), popřípadě rákos (Phragmites australis). Přítomnost těchto druhů závisí na pokryvnosti zevaru nejmenšího. Nejčastěji bylo v porostech této asociace zaznamenáno 3–5 druhů cévnatých rostlin na ploše 1–25 m². Výjimkou nejsou ani souvislé jednodruhové porosty zevaru.

Stanoviště. Vegetace se Sparganium natans vyžaduje stojatou vodu s rašelinným nebo písčitým dnem. Vyskytuje se v dystrofních až mezotrofních tůňkách v komplexech rašelinišť. Jde o pionýrské společenstvo, které osídluje i druhotná živinami chudá stanoviště, jako jsou zatopené jámy po těžbě rašeliny, břehy oligotrofních rybníků nebo tůně v pískovnách. Ze společenstev svazu Sphagno-Utricularion vyžaduje asociace Sparganio-Utricularietum místa s nejhlubší vodou, většinou tedy nejblíže k otevřené vodní hladině, kde se dostává do kontaktu s vegetací svazů Nymphaeion albae a Potamion. Občasný déletrvající pokles vodní hladiny na úroveň substrátu (například letnění rybníka) společenstvo neohrožuje, naopak za příznivého počasí vyvolává hromadné klíčení druhu Sparganium natans. Pokud však substrát vyschne úplně, zevar nejmenší usychá a stanoviště zarůstá odolnějšími produktivnějšími typy vegetace.

Dynamika a management. Asociace je iniciálním sukcesním stadiem v hlubších, živinami chudých tůních na rašelinných nebo písčitých podkladech. Na stanovištích chudých živinami však sukcese probíhá pomalu, a proto stadium se zevarem nejmenším existuje na lokalitách dlouhodobě. V následném vývoji pokračuje zazemňování a zarůstání vegetací, která se vyskytuje v okolí tůně, nejčastěji porosty minerotrofních rašelinišť. Vzhledem k náchylnosti společenstva k zarůstání produktivnější vegetací je důležité zamezit přísunu živin a stabilizovat stávající vodní režim, případně obnovit dříve narušený vodní režim. V případě zazemnění tůní a zarůstání stanoviště je možná obnova společenstva opětovným vyhloubením tůněk.

Hospodářský význam a ohrožení. Asociace má význam především jako biotop vzácných druhů rostlin i živočichů. V minulosti bylo mnoho jejích porostů zničeno při vysoušení mokřadů, vyhrnování rybníků a těžbě rašeliny. Stále trvá jejich bezprostřední ohrožení v souvislosti s vyhrnováním rybníků, narušováním vodního režimu rašelinišť a eutrofizací. Vzhledem ke své vzácnosti vyžaduje Sparganio-Utricularietum přísnou ochranu.

Citace: Navrátilová J. (2011): Sparganio minimi-Utricularietum intermediae Tüxen 1937. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation], p. 300–301, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.