Struktura a druhové složení. V druhově chudých, rozvolněných nebo vzácněji i zapojených porostech dominuje jednoletá sukulentní solnička rozprostřená (Suaeda prostrata), která představuje ponticko-panonský prvek. Ostatní druhy, terofyty nebo hemikryptofyty, dosahují jen velmi malé pokryvnosti nebo mohou i chybět. Patří k nim ponticko-panonské druhy Aster tripolium subsp. pannonicus a Salicornia prostrata, kontinentální Atriplex prostrata subsp. latifolia a dále Puccinellia distans a Spergularia maritima. Vegetace se vyznačuje nízkým vzrůstem, obvykle bývá vyvinuta maloplošně a je druhově chudá; obsahuje zpravidla jen kolem pěti druhů na ploše 4–25 m². Mechové patro chybí.
Stanoviště. Společenstvo je vázáno na hlinité a hlinitojílovité, extrémně zasolené půdy alkalické reakce. Charakteristický je zvýšený obsah nitrátů. Horká a suchá léta spolu s velkou koncentrací solí v půdě umožňují přežít jen několika málo specializovaným druhům.
Dynamika a management. Tato vegetace se vyskytuje v mělkých terénních sníženinách s velkou koncentrací solí. Často zaujímá jen nevelké plošky několika čtverečních decimetrů až metrů uvnitř halofilního trávníku. Koncentrace solí v půdě může v jednotlivých letech kolísat např. vlivem průběhu počasí nebo různého hospodářského využití. Velikost a umístění slaných ok se proto během let mění, jde však o přirozené fluktuace. K zásadní a nevratné změně vedlo až narušení vodního režimu na slaniskách a následné odsolení. Důsledkem bylo rozšíření halofilních trávníků a postupně i expanzních glykofytních druhů na místa s původně vysokou koncentrací solí. V současnosti by bylo možné populace Suaeda prostrata obnovit jedině výsevem na zasolených plochách s opakovaně rozrušovaným drnem.
Variabilita. Vicherek (1973) rozlišil u této asociace extrémně druhově chudé porosty (Suaedetum pannonicae typicum Vicherek 1973) a druhově bohatší porosty na přechodu k halofilním trávníkům (Suaedetum pannonicae spergularietosum marginatae Vicherek 1973).
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace neměla u nás přímý hospodářský význam vzhledem ke své malé rozloze i omezené využitelnosti dominantního druhu. Porosty byly součástí dobytčích a drůbežích pastvin, ačkoliv nízké porosty se Suaeda prostrata spásal dobytek spíše výjimečně.
Nomenklatorická poznámka. Jednotlivé druhy rodu Suaeda byly dříve vzájemně zaměňovány, což se projevilo i v pojmenování syntaxonů. U nás v minulosti rostla pouze Suaeda prostrata Pallas, dříve mylně označovaná jménem S. pannonica nebo S. maritima subsp. pannonica (např. Vicherek 1973). V Rakousku se vyskytují dva druhy rodu, avšak v literatuře do roku 1994 rovněž nebyly správně rozlišovány (Fischer 1994). Suaeda prostrata byla i v díle Die Pflanzengesellschaften Österreichs (Mucina in Mucina et al. 1993a: 522–549) označována jménem S. pannonica a „pravá” S. pannonica (Beck) A. et Gr. jménem S. maritima. Údaje o výskytu jednotlivých asociací s druhy rodu Suaeda a jejich nomenklaturu je proto nutno revidovat. Pro jihomoravskou asociaci s druhem S. prostrata publikoval Vicherek (in Moravec et al. 1995: 50) nové jméno Spergulario marginatae-Suaedetum prostratae.