Struktura a druhové složení. Tato lesní vrchoviště jsou tvořena velmi řídkými až volně zapojenými porosty stromových nebo keřových borovic lesních (Pinus sylvestris) o výšce 8–12 m. Vzácně borovici doprovázejí břízy (Betula pubescens a B. pendula) a smrk ztepilý (Picea abies). Keřové patro je tvořeno stejnými dřevinami. Řídké stromové i keřové patro nepotlačuje rozvoj bylinného ani mechového patra. Bylinné patro má vyšší celkovou pokryvnost a je druhově bohatší než u blatkových borů asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae; dominuje mu bezkolenec modrý (Molinia caerulea s. str.), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Dále se vyskytují brusnice Vaccinium myrtillus, V. uliginosum a V. vitis-idaea a s malou pokryvností je zastoupen rojovník bahenní (Ledum palustre). Větší vliv minerální podzemní vody se téměř vždy projevuje přítomností minerotrofních druhů Carex canescens, C. lasiocarpa, C. nigra, C. rostrata, C. vesicaria, Eriophorum angustifolium a Menyanthes trifoliata. Na ploše kolem 100 m² roste zpravidla 8–10 druhů cévnatých rostlin. V mechovém patře převažují rašeliníky, hlavně Sphagnum fallax a S. palustre, pravidelně však bývají přimíšeny i lesní mechy Dicranum polysetum, D. scoparium, Pleurozium schreberi, Polytrichum commune, P. formosum aj. Druhová bohatost mechového patra se pohybuje kolem 2–5 druhů na ploše o velikosti 100 m².
Stanoviště. Jde o společenstvo subkontinentálních a kontinentálních mezotrofních až oligotrofních vrchovišť ombro-soligenního typu. Půdním typem je vrchovištní rašeliníková rašelina nebo oligotrofní lesní rašeliníková rašelina s dřevitou příměsí. Zaujímá buď svahové, poněkud sušší části vypuklých vrchovišť, nebo i celý povrch plochých kontinentálních vrchovišť (Neuhäusl in Rybníček et al. 1984: 69–84). V České republice jde většinou o závěrečnou vývojovou fázi minerotrofního rašeliniště, závislého na přísunu oligotrofní podzemní vody z pramenů nebo okolních vodních ploch (Kučerová et al. in Chytrý et al. 2010: 349–359). Společenstvo je adaptováno na výrazné kolísání hladiny podzemní vody a na extrémy kontinentálního klimatu, jako jsou letní sucha a silné zimní mrazy. Dochází k tvorbě rašeliny, která je ale hluboká v průměru jen 1 m, maximálně 2 m (Dohnal 1959).
Dynamika a management. Společenstvo v sukcesi navazuje na vegetaci asociace Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi nebo na přechodová rašeliniště svazu Sphagno-Caricion canescentis. Při poklesu hladiny podzemní vody pak postupně přechází v rašelinný bor asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris. I v přirozeném vývoji často probíhá cyklická sukcese vyvolaná geologicky podmíněnými změnami vodního režimu i poklesem a zvyšováním hladiny podzemní vody při šíření a odumírání borovic (Kulczyński 1939). Lidské zásahy vývoj společenstva a jeho zánik podstatně urychlují.
Variabilita. Asociace vykazuje variabilitu podmíněnou režimem podzemní vody, která v přirozených podmínkách odráží sukcesní fázi vývoje společenstva. Juvenilní fáze je bez stromů a keříčků, optimální fáze má čtyřpatrovou strukturu, malé zastoupení keříčků a převahu rašeliníků a terminální fáze převahu keříčků a menší zastoupení vrchovištních rašeliníků. Z fytogeografického hlediska je možno rozlišit středoevropsko-západobaltskou variantu (bez diferenciálních druhů), východobaltskou variantu s Chamaedaphne calyculata a Rubus chamaemorus a hemiboreální variantu pouze s R. chamaemorus (Neuhäusl in Rybníček et al. 1984: 69–84).
Hospodářský význam a ohrožení. Hospodářský význam asociace je malý. Jako ostatní společenstva svazu Sphagnion medii by mohla sloužit jako zdroj vrchovištní rašeliny s dřevitou příměsí. Vzhledem k tomu, že v České republice jde o společenstvo velmi vzácné, vyskytující se zde na jihozápadní hranici svého souvislého areálu, měla by být jeho stanoviště chráněna. Společenstvo je nejvíce ohroženo odvodňováním, eutrofizací, těžbou rašeliny a intenzivním lesnickým hospodařením, což často vede k urychlené přeměně ve Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris, popřípadě v další typy sušších borových lesů. V podrostu takto ovlivněných lesů se na úkor vrchovištních druhů šíří zejména bezkolenec modrý (Molinia caerulea), třtiny Calamagrostis canescens a C. epigejos a další běžné lesní druhy, jako jsou Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa a Vaccinium myrtillus.