Struktura a druhové složení. Thesio-Nardetum je druhově bohaté společenstvo nízkých trav s dominantní smilkou tuhou (Nardus stricta) nebo metličkou křivolakou (Avenella flexuosa) a zastoupením většího množství květnatých druhů bylin. Na živinami bohatších místech jsou porosty vyšší, se zastoupením vzrůstavějších druhů trav (např. Agrostis capillaris, Festuca rubra agg. a Poa chaixii) i bylin (např. Bistorta major, Ranunculus platanifolius a Silene vulgaris). V porostech se vyskytuje zpravidla 20–30 druhů cévnatých rostlin. Bylinné patro má zpravidla 15–35 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro bývá přítomno jen někdy, častěji se vyskytuje pouze Pleurozium schreberi.
Stanoviště. Přirozená stanoviště tohoto společenstva leží v obvodu karů Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, kde jsou přirozeně obohacována nafoukávaným prachem a prachovými částicemi přítomnými ve sněhu. Sekundární porosty jsou vázány na živinami obohacované části lučních enkláv v oblasti kolem horní hranice lesa nebo v supramontánním stupni. Jde většinou o mělké terénní sníženiny ovlivněné soliflukcí nebo o části luk, které byly dříve mírně přihnojovány. Půdy jsou většinou kamenité a bohatší živinami než u předchozí asociace.
Dynamika a management. Porosty vázané na obvody karů jsou relativně stabilní; v minulosti byly nepochybně ovlivňovány pastvou, ale v současné době se už nevyužívají. Pokud nedojde k výraznější změně ve spadech dusíku, zdá se, že obnova obhospodařování nebude nutná. Naopak druhotná společenstva jsou reliktem z doby pravidelného obhospodařování a ke svému udržení management potřebují. Tím není jen seč nebo pastva, ale i nepravidelné a mírné přihnojování hnojem nebo kompostem. Pokud jsou porosty pouze sečeny, dochází k jejich ochuzení o živiny. Pokud se neseče ani nehnojí, dochází k přeměně v druhově chudé porosty odpovídající asociaci Festuco supinae-Nardetum strictae nebo k vytvoření fází s dominancí druhů Hypericum maculatum nebo Poa chaixii. Tyto porosty postupně zarůstají lesem. K jejich zpětnému převodu na druhově bohatá společenstva je možné využít pastvu nebo seč a mírné přihnojení.
Variabilita. Vnitřní diferenciace této asociace je poměrně nevýrazná, lze však rozlišit tři varianty podle nadmořské výšky a úživnosti půd:
Varianta Cardaminopsis halleri (TEA02a) s diagnostickými druhy Agrostis capillaris, Cardaminopsis halleri, Carex nigra, Hieracium iseranum, H. pilosella, H. prenanthoides, Hypochaeris radicata, Luzula campestris agg., Phleum rhaeticum, Plantago lanceolata, Pseudorchis albida, Trifolium repens, Veronica officinalis a Pohlia nutans se vyskytuje na živinami bohatších půdách. Je vymezena především lučními druhy, které rostou na druhotných lučních enklávách supramontánního stupně Krkonoš.
Varianta Rumex acetosa (TEA02b) s diagnostickými druhy Campanula rotundifolia agg., Carex pilulifera, Carlina acaulis, Deschampsia cespitosa, Galium album subsp. album, G. saxatile, Hieracium laevigatum, Hypericum maculatum, Juncus filiformis, Leucanthemum vulgare agg., Maianthemum bifolium, Poa chaixii, Potentilla erecta, Rumex acetosa, Veronica chamaedrys a Thuidium delicatulum se vyskytuje v nižších polohách na živinami chudších půdách.
Varianta Vaccinium vitis-idaea (TEA02c) se vyznačuje výskytem keříčků a některých alpínských druhů. Jejími diagnostickými druhy jsou Anemone nemorosa, Crepis conyzifolia, Gymnadenia conopsea, Homogyne alpina, Hypochaeris uniflora, Luzula luzuloides, Melampyrum sylvaticum, Thesium alpinum, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Pleurozium schreberi a Ptilidium ciliare. Vyskytuje ve vyšších polohách většinou na nesečených místech.
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace je ohrožena ústupem hospodaření na lučních enklávách Krkonoš. Protože jde o ochranářsky cenné porosty s významem pro uchování biodiverzity i krajinného rázu, dochází v posledních letech k pokusům nahradit klasické obhospodařování (seč a přihnojování) pastvou ovcí kombinovanou se sečením nedopasků, aby se nešířily málo spásané druhy.