Svaz Utricularion vulgaris zahrnuje společenstva bublinatek Utricularia australis a U. vulgaris v mezotrofních až přirozeně eutrofních mělkých vodách. Jde o druhově chudou submerzní vegetaci. Někdy bývá vytvořena i nesouvislá vrstva pleustofytů, ve které se uplatňují především běžné okřehkovité rostliny, např. Lemna minor. V optimálních podmínkách bublinatky v létě vykvétají nápadnými žlutými květy, které vystupují nad vodní hladinu a vytvářejí charakteristický barevný aspekt porostů.
Rozsáhlejší porosty svazu Utricularion vulgaris lze nalézt pouze v nádržích s dobře průhlednou vodou, které v létě nevysychají nebo v nich voda poklesá jen krátkodobě a substrát na dně zůstává mokrý. Proto je tato vegetace vázána především na oblasti s dostatkem srážek a například v jižní a jihovýchodní Evropě je velmi vzácná.
V posledních desetiletích porosty bublinatek z mnoha lokalit na rybnících a v aluviálních tůních ustoupily kvůli omezené průhlednosti vody nebo pokročilému stupni zazemnění a častému vysychání. Bývají však nalézány na nově vzniklých antropogenních stanovištích, např. v pískovnách. Mimo to se udržují v malých extenzivně obhospodařovaných rybnících, převážně v odlehlejších lesnatých oblastech, jejichž produkce ryb je založena na přirozených zdrojích potravy. Vegetace bublinatek v takových podmínkách výrazně zvyšuje strukturní diverzitu prostředí, a tím i diverzitu společenstev vodních bezobratlých (Kuczyńska-Kippen & Nagengast 2006). Pro extenzivní chov ryb je výhodou i skutečnost, že společenstva svazu Utricularion vulgaris nemají sklon k expanzivnímu rozrůstání a jejich biomasa je poměrně malá.
V České republice je svaz Utricularion vulgaris zastoupen dvěma asociacemi, Lemno.Utricularietum a Utricularietum australis. V některých evropských zemích je v rámci tohoto svazu uváděna i asociace Spirodelo polyrhizae-Aldrovandetum vesiculosae Borhidi et Járai-Komlódi 1959. Historický výskyt této vegetace u nás není doložen, v současnosti však existuje několik lokalit v Třeboňské pánvi, kde byla Aldrovanda vesiculosa vysazena do mělkých jezírek po těžbě rašeliny a do menších rybníků (Adamec & Lev 1999). Protože tato vegetace není doložena fytocenologickými snímky a její dlouhodobější přežívání je nejisté, v přehledu asociací ji neuvádíme.