Struktura a druhové složení. Jde o zapojené lesy s dominantní stromovou blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa) a přimíšenou borovicí lesní (P. sylvestris) nebo jejich křížencem (P. ×digenea), smrkem ztepilým (Picea abies) a břízami (Betula pendula nebo B. pubescens). Porosty dosahují výšky až 18 m. Keřové patro tvoří krušina olšová (Frangula alnus) a druhy stromového patra. V bylinném patře mají velkou pokryvnost keříčky Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus, V. uliginosum, V. vitis-idaea, místy i Rhododendron tomentosum. Vrchovištní druhy Andromeda polifolia, Eriophorum vaginatum a Vaccinium oxycoccos se vyskytují roztroušeně. V porostech se obvykle nachází 5–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. V mechovém patře se rostou rašeliníky (nejčastěji Sphagnum recurvum s. l.) a další vrchovištní mechorosty (např. Polytrichum strictum), k nimž přistupují lesní druhy, jako jsou Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum s. l., Pleurozium schreberi a Sphagnum girgensohnii.

Stanoviště. Společenstvo se nachází na podobných stanovištích jako asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae, tedy v mírných terénních sníženinách ve středních nadmořských výškách (v České republice přibližně od 420 do 880 m), ale na místech se sníženou hladinou podzemní vody. Menším nadmořským výškám jsou lépe přizpůsobeny rašelinné bory s borovicí lesní (Pinus sylvestris), stanovištím ve větších nadmořských výškách naopak vrchoviště s klečí (Pinus mugo; Bastl et al. 2008). Půda je sycena srážkovou vodou, spodní vrstvy rašeliny však mohou být dosycovány také oligotrofní prameništní vodou. Hladina podzemní vody často klesá hlouběji než 30 cm pod povrch. Reakce půdy je kyselá až silně kyselá. Substrát je tvořen částečně mineralizovanou rašeliníkovou a suchopýrovou rašelinou se slabou dřevitou příměsí. V půdní vodě blatkových borů Třeboňska bylo zjištěno velmi nízké pH (průměr 3,4) a vyšší koncentrace rozpuštěného fosforu (průměr 0,08 mg.l-1) oproti blatkovým borům nacházejícím se ve větších nadmořských výškách, což může souviset se zrychlenou mineralizací rašeliny vlivem vyšších teplot a většího kolísání hladiny podzemní vody, podpořeného odvodněním (Kučerová et al. 2008).

Dynamika a management. Tato asociace v České republice zahrnuje degradovaná stadia blatkových borů asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae po odvodnění (Kučerová et al. 2000). Při ještě větším poklesu hladiny podzemní vody se postupně mění v rašelinný bor asociace Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris,.popřípadě v jiný, sušší typ borového lesa. Asociace Vaccinio-Pinetum montanae se vyskytuje většinou na místech, kde byl narušen vodní režim blatkového boru a trvale poklesla hladina podzemní vody. Bez dalšího lidského zásahu většinou nelze v takovýchto porostech cyklickou sukcesi zpět k vegetaci asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae předpokládat (Freléchoux et al. 2000). V místech, kde se šíří rašelinný bor asociace Vaccinio-Pinetummontanae na úkor blatkového boru asociace Ledo palustris-Pinetumuncinatae, je vhodným managementem pozvolné zvýšení hladiny podzemní vody na úroveň okolo 20 cm pod povrchem půdy a obnovení původního vodního režimu. Měření transpirace blatky (Kučerová et al. 2010) naznačuje, že změna vlhkostních poměrů v blatkových borech, a tím i změna jejich vegetace, může být urychlena změnou složení stromového patra. Blatka transpiruje méně intenzivně než bříza, krušina, olše a další listnaté dřeviny, a proto zvyšování podílu těchto listnatých dřevin na úkor blatky může urychlovat další pokles hladiny podzemní vody a s ním i změny vegetace.

Hospodářský význam a ohrožení. Blatkové bory představují estetický a ojedinělý prvek v krajině, tato asociace však má i význam indikační. Obvykle se vyskytuje na hlubokých rašeliništích, která byla v minulosti odvodněna nebo na nichž se těžila rašelina. Výskyt porostů pouze této asociace bez návaznosti na asociaci Ledo palustris-Pinetum uncinatae naznačuje narušení vodního režimu a konec cyklické obnovy blatkových lesů, což vede v našich podmínkách k jejich zániku. Další možná ohrožení vyplývají z výsadby kultur borovice lesní nebo smrku a také z introgresivní hybridizace blatky a šíření kříženců, které je podpořeno poklesem hladiny podzemní vody (Businský 1998, 2009). Blatkové bory, zvláště ty narušené odvodněním, snáze podléhají polomům a následně i kůrovcovým kalamitám a požárům. V oblastech výskytu borovice lesní vede narušení stromového patra blatkových borů většinou k nevratným změnám v jeho druhovém složení, přičemž se na úkor blatky šíří borovice lesní a její kříženci s blatkou. Bylo zjištěno, že kvůli uvolnění fosforu a dusíku do půdy mají na změnu druhového složení podrostu blatkových borů větší vliv požáry než polomy a kůrovcové kalamity. Po požáru se v podrostu rychle šíří bezkolenec modrý (Molinia caerulea) na úkor vrchovištních druhů, zatímco při polomech a kůrovcových kalamitách dochází hlavně ke změnám ve složení stromového patra a podrost zůstává zachován (Kučerová et al. 2008).

Syntaxonomická poznámka. V České republice byla dříve většina blatkových porostů bez ohledu na zastoupení vrchovištních a lesních druhů a pokryvnost stromového patra hodnocena v rámci široce pojaté asociace Pino rotundatae-Sphagnetum Neuhäusl 1969. Zde používáme užší pojetí, kdy nezapojené blatkové lesy počátečních a středních vývojových stadií zarůstajícího vrchoviště řadíme do asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae ze třídy Oxycocco-Sphagnetea, zatímco konečná sukcesní stadia zapojeného blatkového lesa s menším zastoupením vrchovištních druhů a převahou mezotrofních druhů minerálních půd do asociace Vaccinio-Pinetum montanae ze třídy Vaccinio-Piceetea. Stejné pojetí použil pro jižní Německo Seibert (in Oberdorfer 1992: 53–80).

Nomenklatorická poznámka. Oberdorfer (1934) uvádí v tabulce originální diaznózy asociace Pino-Vaccinietum dva druhy borovic: Pinus montana (stromová forma, tj. P. uncinata subsp. uliginosa) a Pinus sylvestris. Je však zřejmé, že jméno asociace utvořil podle P. uncinata subsp. uliginosa, protože jednak paralelně s jejím latinským jménem uvádí německé jméno Moorbeer-Spirkenwäldern, jednak zaznamenal P. uncinata subsp. uliginosa ve všech pěti snímcích se střední pokryvností 4, zatímco P. sylvestris jen v jednom snímku s pokryvností +.