Struktura a druhové složení. V závislosti na míře disturbancí a časovém období tvoří tato asociace jednovrstevné až dvouvrstevné porosty jednoletých plevelů. Na jaře nebo v časném létě a krátce po obdělání půdy se na okopaninových políčkách vyskytují jednovrstevné porosty tvořené převážně nespecializovanými a široce rozšířenými druhy plevelů, jako je Fumaria officinalis, Lamium purpureum, Myosotis arvensis, Stellaria media, Veronica persica a Viola arvensis. V okopaninách, zejména bramborách, často dominují pěťoury (Galinsoga parviflora a G. quadriradiata). Tyto porosty bývají druhově chudé. Od července do září, případně až do října, vytvářejí horní vrstvu porostů druhy Atriplex patula, Chenopodium album agg., Lactuca serriola, Sonchus spp., Vicia tetrasperma aj. Často jsou přítomny i vlhkomilné druhy, např. Gnaphalium uliginosum, Mentha arvensis a Persicaria hydropiper. Na plochách o velikosti 10–20 m² se zpravidla vyskytuje 20–30 druhů cévnatých rostlin, přičemž jarní porosty bývají druhově chudší než porosty pozdně letní. Mechové patro zpravidla chybí.
Stanoviště. Veronico-Lamietum se vyskytuje v okopaninách, zeleninových zahrádkách, kukuřici, řepce, ale také v často herbicidovaných obilných polích, případně obilných polích ve vyšších polohách. Bylo zaznamenáno od planárního po montánní stupeň (nejvýše v 790 m n. m.), optimum má však v kolinním stupni. Velmi často se vyskytuje na rovinách. Půdy jsou hlinité až jílovité, bohaté živinami, méně často hlinitopísčité nebo oglejené. V nižších polohách je výskyt společenstva podmíněn intenzivním hospodařením.
Dynamika a management. Společenstvo se často vytváří již od dubna, ale své fenologické optimum má v létě a na podzim. Podle způsobu obhospodařování se může vyvíjet od jara, ale také může v létě nahrazovat odlišnou jarní asociaci předcházející mu na stejném místě. Jako jediné společenstvo na dané lokalitě se Veronico-Lamietum vyvíjí tam, kde jsou několik let po sobě pěstovány okopaniny a disturbance jsou velmi časté nebo kde jsou v průběhu roku častěji aplikovány herbicidy. Jarní asociace může předcházet tam, kde se střídají obilniny s okopaninami nebo kde se pěstují okopaniny a půda je přitom na jaře méně narušována. V chladnějších oblastech se Veronico-Lamietum může vyvíjet z jarní asociace Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae, v menších nadmořských výškách pak z asociace Veronicetum hederifolio-triphylli, varianty Veronica sublobata. Při střídání plodin se asociace Veronico-Lamietum nestřídá s jinými letními asociacemi ze svazu Caucalidion nebo Scleranthion annui, a to ani pokud se na lokalitě pěstují obilniny. Společenstvo vzniká při intenzivním hospodaření s častým okopáváním půdy nebo postřiky. Takovému hospodaření jsou nejlépe přizpůsobeny druhy, které mají širokou ekologickou amplitudu, krátký životní cyklus a tvoří velké množství diaspor. Na některých místech, zvláště v teplejších oblastech, vznikly porosty asociace Veronico-Lamietum z jiných plevelových společenstev jejich ochuzením při intenzifikaci zemědělství. Ve větších nadmořských výškách jsou menší rozdíly mezi plevelovými společenstvy na různých stanovištích (Holzner 1978, Lososová et al. 2004), a proto se tam toto společenstvo nachází poměrně často jak v obilninách, tak v okopaninách.
Variabilita. V současné době se porosty v okopaninách vyznačují dominancí pěťourů (Galinsoga parviflora nebo G. quadriradiata) a menší druhovou bohatostí. Na jiných stanovištích se pěťoury nevyskytují nebo jsou vzácné a porosty jsou druhově bohatší.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo je schopno se velmi rychle obnovit po disturbanci. Z hospodářského hlediska je jeho výskyt na stanovišti vnímán negativně. Neuplatňují se v něm vzácné druhy a vzhledem k rychlé regeneraci porostů není ohroženo.
Poznámka. Asociace byla popsána z Nizozemí pro porosty s výskytem hybridogenního druhu Lamium hybridum, L. bifidum × L. purpureum). V České republice je v ní L. hybridum nahrazeno druhem L. purpureum.