Svaz Atriplicion zahrnuje početnou skupinu společenstev tvořených ruderálními jednoletými rostlinami (Krippelová & Mucina 1988). Dominantní druhy jsou středně vysoké až vysoké (60–150 cm) byliny vzpřímeného růstu, převážně CR stratégové. Tyto rostliny jsou nejčastěji z čeledí Brassicaceae (např. Descurainia sophia. Sisymbrium altissimum. S. loeselii. S. officinale . S. orientale subsp. orientale), Chenopodiaceae (především rody Atriplex a Chenopodium) a Asteraceae (např. Conyza canadensis. Lactuca serriola. Sonchus asper . S. oleraceus; A. Pyšek 1977a, Hejný 1978). Kromě uvedených druhů se v porostech velmi často objevují ozimé terofyty, které se vedle ruderálních stanovišť hojně vyskytují také jako plevele okopanin. Takovými druhy jsou např. Capsella bursa-pastoris, Lamium purpureum, Senecio vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia a Thlaspi arvense. Navíc mohou být společenstva svazu dosycována různými neofyty, např. Ambrosia artemisiifolia. Artemisia annua a Iva xanthiifolia (Hejný et al. 1979).

Vegetace svazu Atriplicion se vytváří na čerstvě obnažených a převrstvených půdách různého původu, na které se nové druhy šíří převážně anemochorně (Ellenberg 1996). Typickými stanovišti jsou staveniště, navážky zeminy, vnitřní prostory průmyslových podniků, okolí sil a stájí a komposty (P. Pyšek 1992). Společenstva rostou na nejrůznějších typech půd: minerálních, organicko-minerálních i skeletovitých, na odpadovém materiálu a kompostech, na půdách vysychavých stejně jako na vlhkých stanovištích. Dříve se tato společenstva vyskytovala především v okolí sídel, ale dnes se některé typy expanzivně šíří i na opuštěná místa ve volné krajině. Vegetace svazu Atriplicion je ve svém fenologickém optimu od vrcholného léta do podzimu. Nejčastěji jde o iniciální stadia sekundární sukcese, které postupně nahrazuje zejména vegetace třídy Artemisietea vulgaris (A. Pyšek 1977b).

Centrem areálu svazu Atriplicion je střední Evropa. V porostech se vedle původních středoevropských druhů, jakými jsou např. Chenopodium album agg. a C. hybridum, hojně uplatňují archeofyty. Neofyty jsou méně časté. Zatímco směrem na východ se v porostech více uplatňují druhy rodů Atriplex a Chenopodium, v západní Evropě častěji dominují Descurainia sophia a druhy rodu Sisymbrium (Krippelová & Mucina 1988).

Svaz se vyskytuje ve Francii (Julve 1993), Německu (Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 264–272), Polsku (Matuszkiewicz 2007), na Slovensku (Jarolímek et al. 1997), v Rakousku (Mucina in Mucina et al. 1993: 110–168), Maďarsku (Borhidi 2003), na Balkáně (Mucina & Kolbek 1989) a Ukrajině (Solomaha et al. 1992, Solomaha 2008). Některá společenstva svazu, např. Descurainietum sophiae a Conyzo canadensis-Lactucetum serriolae, zasahují i daleko do severní Evropy (Dierßen 1996). V České republice je vegetace svazu rozšířena po celém území od nížin do submontánního stupně, kde jednoletá společenstva bývají na narušovaných stanovištích nahrazována spíše vytrvalými porosty.

Svaz sdružuje jednoletou ruderální vegetaci středně vlhkých a středně živinami bohatých hlinitých půd. Zatímco na vlhčích a bohatších stanovištích je nahrazen společenstvy svazů Chenopodion rubri . Malvion neglectae, na sušších a chudších stanovištích jej střídají společenstva svazů Sisymbrion officinalis, Eragrostion cilianensi-minoris a Salsolion ruthenicae. V některých středoevropských přehledech vegetace nejsou svazy Atriplicion. Sisymbrion officinalis a Malvion neglectae rozlišovány a všechna společenstva jsou řazena do jednoho široce chápaného svazu Sisymbrion officinalis (např. Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114, Pott 1995, Matuszkiewicz 2007). Zde však tyto svazy odlišujeme vzhledem k odlišné sezonní dynamice a ekologii jejich vegetace. Vegetace svazu Atriplicion je tvořena převážně jednoletými druhy klíčícími na jaře, ve vegetaci svazu Sisymbrion officinalis převažují ozimé jednoletky a vegetace svazu Malvion neglectae je ovlivněna sešlapem a častějšími disturbancemi. Podrobnosti k syntaxonomickému pojetí svazů Atriplicion a Sisymbrion officinalis jsou uvedeny v textu ke svazu Sisymbrion officinalis.

Vedle asociací svazu Atriplicion rozlišovaných v tomto přehledu se v České republice mohou vyskytovat další porosty jednoleté ruderální vegetace, které by mohly také být popsány jako nové asociace svazu Atriplicion. Takovými vegetačními typy mohou být jednak nově se utvářející porosty neofytních druhů rostlin (Ambrosia artemisiifolia, Artemisia tournefortiana aj.) nebo asociace, které jsou známy v okolních zemích a dosud nebyly v České republice doloženy, přestože není důvod, aby se u nás nevyskytovaly. Takovými asociacemi jsou Cannabietum ruderalis Morariu 1943, Artemisietum annuae Fijałkowski 1967 a Bromo tectorum-Sisymbrietum orientalis Eliáš 1979. Vzhledem k jejich vzácnosti a absenci fytocenologických dat však tyto asociace formálně nerozlišujeme.