Struktura a druhové složení. Asociace Beruletum erectae zpravidla tvoří hustě a stejnoměrně zapojené porosty o ploše až přes 100 m². Jejich vzhled je určen dominantním druhem potočníkem vzpřímeným (Berula erecta), jehož klonální populace se místy mohou prolínat s populacemi dalších bazifilních druhů, jako jsou Mentha aquatica, Nasturtium officinale, Scrophularia umbrosa a Veronica anagallis-aquatica. Struktura těchto porostů je dána schopností potočníku i většiny ostatních jmenovaných druhů citlivě reagovat na rychlost proudu tvorbou ponořených, vzplývavých nebo emerzních růstových forem. V závislosti na místních vlhkostních poměrech jsou porosty doplňovány dalšími druhy. V proudících vodách bývají přítomny některé druhy rodů Callitriche a Potamogeton. Pravidelnou součástí litorálních a suchozemských porostů jsou eutrofní druhy mokřadní a pobřežní vegetace (např. Calystegia sepium, Glyceria maxima, Myosotis palustris agg. a Phalaris arundinacea), vytrvalé ruderální druhy narušovaných půd (např. Epilobium hirsutum, E. roseum, Poa trivialis, Ranunculus repens a Rumex conglomeratus) a jednoleté nitrofilní byliny (např. Bidens tripartita a Persicaria hydropiper). Méně častý je výskyt bazifilních druhů Carex paniculata, Epilobium parviflorum, Glyceria notata, Hypericum tetrapterum a Mentha longifolia. Vzácněji je vytvořeno i mechové patro, v němž se často uplatňují vápnomilné druhy, např. Palustriella commutata a Pellia epiphylla.

Stanoviště. Beruletum erectae je společenstvem potoků a mělkých mírně tekoucích až stojatých vod, např. odvodňovacích kanálů, příkopů a malých nádrží na tocích. Potočník vzpřímený vyžaduje substráty bohaté živinami, zejména vápníkem, s alespoň povrchovým provzdušněním, kdežto stagnujícím anaerobním vodám s tvorbou hnilokalů se vyhýbá. Jeho nadzemní části jsou křehké a bývají silně poškozovány turbulencí a nárazy vodního proudu. Proto v rychleji proudících, rozvodňujících se tocích tento druh chybí. Zato však dobře snáší sice silné, ale laminární proudění ve vodních tocích protékajících plochými nivami v měkkých sedimentech. Vznikající porosty silně tlumí rychlost proudu. Do spleti listů, adventivních kořenů a výběžků potočníku se rychle ukládá bahno a jemný písek a tok se zazemňuje. V rychle proudících vodách tvoří Berula erecta, Mentha aquatica, Nasturtium officinale a Veronica anagallis-aquatica ponořené, silně větvené a odnožující formy, naopak v hlubokých a klidných vodách vytvářejí tyto druhy vzplývavé formy, které koření prostřednictvím adventivních kořenů na lodyžních uzlinách a mají růžice listů položené při hladině. Nejčastější jsou však porosty mělkých vod a mokrých pobřeží s emerzními růstovými formami.

Dynamika a management. Porosty vznikají v závislosti na dynamice tvorby mělčin a náplavů v toku. Svou schopností zachycovat sediment však tuto dynamiku samy ovlivňují. V pomaleji plynoucích mělkých vodách s plochým dnem Beruletum erectae rychle kolonizuje celý tok. Voda pak zvolna protéká porostem, který omezuje její proudění a způsobuje postupné zanášení koryta, takže vzniká potřeba je periodicky čistit bagrováním. Podle pozorování na lokalitě u Přerova nad Labem (Sádlo, nepubl.) přibývá v porostech této asociace až 1 m sedimentu za 5 let. Po vyčištění koryta se porosty snadno obnovují. V rychleji tekoucích potocích je zazemňování omezeno a kromě emerzních porostů asociace tam mohou být přítomny i submerzní porosty udržované proudem.

Variabilita. Fytocenologické snímky, které jsou z České republiky k dispozici, pokrývají variabilitu asociace jen zčásti. Většina snímků je omezena na nejběžnější typ porostů s převahou emerzních rostlin, v nichž se vyskytují druhy ruderalizovaných stanovišť (např. Agrostis stolonifera, Ranunculus repens a Rumex conglomeratus) nebo druhy mokřadů bohatých živinami (např. Alisma plantago-aquatica, Phragmites australis, Rorippa amphibia a Spirodela polyrhiza). Ponořené porosty v tocích obsahují například druhy Batrachium circinatum, Elodea canadensis a Potamogeton alpinus. Porosty bahnitých pobřeží v olšinách zase obsahují druhy pramenišť, např. Cardamine amara subsp. amara et austriaca, Chrysosplenium alternifolium a Stellaria alsine. Mnohé z těchto typů popsali různí autoři jako samostatné asociace, které však v předloženém zpracování řadíme do jediné široce pojaté asociace Beruletum erectae. Vzhledem k nedostatku snímkového materiálu nevymezujeme ani varianty.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo je v nížinných oblastech poměrně hojné. V zazemňujících se tocích je periodicky odstraňováno bagrováním, ale snadno se obnovuje. Podobné zásahy sice jeho výskyt spíše stabilizují, mohou však ohrozit populace některých vzácnějších druhů tohoto společenstva.