Struktura a druhové složení. Společenstvo je díky trsnaté ostřici latnaté (Carex paniculata) fyziognomicky velmi nápadné. Tato ostřice vytváří až 1,5 m vysoké trsy a její silná dominance způsobuje, že porosty jsou většinou druhově chudé. Zpravidla bývá zaznamenáno 5–10 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m². Druhová bohatost porostů je však dosti nevyrovnaná. Nejvíce bylo na ploše 25 m² zaznamenáno 38 druhů cévnatých rostlin, nejméně naopak pouze 4 druhy. V případě bohatých porostů však většina druhů dosahuje jen malých pokryvností. Spolu s C. paniculata může dominovat Phragmites australis, v přízemní vrstvě Ranunculus repens, a pokud je mezi trsy volná hladina, je hojně zastoupena i Lemna minor. Pravidelně bývají přítomny Galium palustre agg., Lycopus europaeus a Scutellaria galericulata. Z rákosinových druhů byly zaznamenány také Carex acuta, C. acutiformis, Lysimachia vulgaris, Phalaris arundinacea a Typha latifolia. Jen vzácně a s malou pokryvností k nim přistupují druhy luční a slatinné. Mechové patro často chybí, a pokud je vyvinuto, tvoří je nejčastěji druhy Calliergonella cuspidata, Drepanocladus aduncus nebo játrovka Riccia fluitans.
Stanoviště. Tato asociace u nás osídluje litorály rybníků, jinde je však udávána také z litorálu mrtvých ramen nebo jezer a z přirozených terénních sníženin (Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 53–183). Její stanoviště jsou bohatá minerály i základními živinami (dusík, fosfor a draslík). Ambrož & Balátová-Tuláčková (1968) zjistili u této asociace větší obsah celkového dusíku a také vápníku než u společenstev svazu Magno-Caricion elatae. Pro existenci společenstva je také nezbytná trvale vysoká hladina podzemní vody a vyrovnaný vodní režim po celý rok. Půdy jsou humózní až rašelinné. Díky stále vysoké hladině vody v nich převládají redukční procesy, viditelné v podobě rezavých skvrn v horní části profilu (Balátová-Tuláčková 1976).
Dynamika a management. Caricetum acutiformi-paniculatae se významnou měrou podílí na zazemňování litorálu rybníků. V procesu zazemňování směřuje sukcese ke společenstvům třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae. Po odvodnění a následném poklesu hladiny vody nebo jejím rozkolísání pokračuje sukcese směrem k vegetaci vlhkých luk, nejčastěji svazu Calthion palustris. Porosty této asociace nevyžadují žádný management, pro jejich existenci je však nezbytné zachování stabilního vodního režimu. Společenstvo není citlivé na celkovou eutrofizaci, která probíhá v dnešní krajině.
Variabilita. Některé porosty jsou výrazně druhově bohatší a obsahují větší množství průvodních druhů s malými pokryvnostmi. Jsou to druhy kontaktní vegetace, např. vlhkých luk (Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Scirpus sylvaticus aj.) nebo narušovaných půd (Potentilla anserina, Tussilago farfara aj.), které do společenstva vstupují při přechodném poklesu hladiny vody nebo rostou na vyvýšených trsech ostřice latnaté. Jinak je variabilita této vegetace malá a všechny porosty mají podobné druhové složení.
Hospodářský význam a ohrožení. Porosty asociace Caricetum acutiformi-paniculatae nemají žádný přímý hospodářský význam. Podílejí se ale na zadržování vody v krajině a jsou významným článkem v procesu zazemňování litorálů. Ve srovnání se slatinnými společenstvy je tato vegetace méně ohrožená, i jí však hrozí odvodnění, které většinou vede k sukcesi směrem k lučním společenstvům. Při odbahňování rybníků mohou být porosty úplně zničeny.
Syntaxonomická poznámka. Asociace Caricetum acutiformi-paniculatae je v Evropě všeobecně řazena do třídy Phragmito-Magno-Caricetea (Rodwell 1995, Philippi in Oberdorfer 1998: 119–165), avšak Carex paniculata se může uplatňovat jako dominanta i ve vegetaci svazů Caricion davallianae a Calthion palustris (Hájek 1998). Pouhá dominance tohoto druhu tedy nestačí k zařazení porostů do asociace Caricetum acutiformi-paniculatae.