Struktura a druhové složení. Dominantami stromového patra jsou olše lepkavá (Alnus glutinosa) nebo jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro se vlivem podmáčení půdy a častého narušování jejího povrchu výrazně nerozvíjí. V bylinném patře se jako dominanty uplatňují hygrofyty ostřice řídkoklasá (Carex remota), řeřišnice hořká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a pomněnky (Myosotis nemorosa a M. palustris subsp. laxiflora). Oproti smrkovým olšinám se nevyskytují acidofyty a naopak jsou hojné druhy eutrofních půd, např. Carex sylvatica, Festuca gigantea, Impatiens noli-tangere, Stellaria nemorum a Urtica dioica. V porostech se obvykle vyskytuje 25–35 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200–400 m2. Mechové patro má zpravidla malou pokryvnost; často jsou v něm zastoupeny Atrichum undulatum, Brachythecium spp., Plagiomnium affine s. l. a P. undulatum.
Stanoviště. Společenstvo se vyskytuje na mezotrofních až eutrofních vápnitých i nevápnitých prameništích a podmáčených částech potočních niv od planárního do montánního stupně, nejčastěji v nadmořských výškách přibližně 300–700 m. Porosty se nacházejí na svazích údolí nebo podmáčených stanovištích podél pomalu tekoucích potoků. Půdy mají výrazně vyvinutý svrchní zbahnělý, jílovitý až jílovitohlinitý organominerální horizont. Půdním typem je nejčastěji glej. Povrchový humusový horizont má kyselou až neutrální reakci (pH 4,9–7,3), vysoké nasycení sorpčního komplexu (> 80 %) a poměr C : N menší než 20 (Neuhäuslová-Novotná 1977, Chytrý & Vicherek 1995, Neuhäuslová in Kolbek et al. 2003a: 113–119).
Dynamika a management. Společenstvo osídluje rozsáhlejší lesní prameniště, kde představuje přirozené dlouhodobě stabilní společenstvo, které tvoří proměnlivou mozaiku s dalšími lesními společenstvy, zvláště se smrčinami. Vedle primárních biotopů se během 19. a 20. století rozšířilo na místech opuštěných mokřadních luk, pastvin a křovin. V některých případech představuje pionýrské sukcesní stadium postupně se vyvíjející k dalším lesním společenstvům. Proniká do něj zejména smrk ztepilý (Picea abies).
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo není ohroženo. Porosty jsou v omezené míře využívány jako zdroj dřeva. Na prameništích a podél toků čistí podzemní vodu přicházející z okolní zemědělské krajiny. Podobně jako ostatní lužní lesy zadržují vodu v krajině.